Morgen sem vyhópl z betle, hodil sem čučku z fenstru aus, kde zoncna betálně šajnila a cvaklo mně budkó, že bysem mohl valit do kšeftu na raku. Enže rak mám pichlé ve sklepisku a vod tý časůfky, co tam fajrovalo mám fedry tam valit hodit voko, páč je tam řácké štyngec a tma jak v pytlošu, páč tam nevalí...
Kaufčení ve kšeftě proběhlo celkem v ókeju, až na to, že tam bylo nafólovaný lidima až po dekl. Všecky cajky byly zapiplaný vod klepet čumilů, co musijó každé drek gafnót do pazór a hodit na ňé čučku. Ve špizně totiž vařijó chytrý války, že by si každé, kdo si valí kaufnót ňákó chálku, měl ten cajk vočóhnót a přelóskat...
"Kindoši, raky už hážó vosmó, povalíte gróňat!" hókl sem do placu Jurovi s Ríšó, keří si ešče špílčili v kindrcimře. "Tato, ešče chvilec, my si smykujem po tépychu s angličákama!" mázl somr Jura. Hodil sem voko na Ríšu, kerýmu se už fest špérovaly auglrolety a hókám: "Ale enem chvilec. Ríša je už zralé na fifku jak Šípkatá Růža!" mázl sem...
Páč sem scel jednó za čas stařce vysadit radostovice, valil sem s ňó do Vaňhaly na kauf hader. V jednym kšeftě stařka zblikla betyš džanky a pila si je valila voháknót za plentu. Horko těžko se do nich nasókala, páč už ňáké ten jár nemá figuru jak Klaudia Šifrová a potym mně mázla dotazník, co na to hókám. "Jóó,...
Esik to nedám, su nahrané! Hercnu mám až v krkovici a klepó se mně pastelky. Kurňa, dyby aspoň ta koc, co hází sicnu přede mnó, trochec víc uhla budkó, abysem byl štond zbliknót, co čmárá na léstro. Špica!! Uhla, je to v cajku, kopčím. Sce se mně lochčit na plný kule, jak sem s tym vydrbal, ale vařím rači těžké...
Při svý hokně hafo šofcuju. V klídesu su štond za deň zmáknót za kolečkem aji dvě kila kilců. Enem gómu, že su z našeho kanclu jediné pechfógl, keré má s tym vágnem imrvére ňákó krpu. Ale všici borci z háčka só už zvyklí, že jim dycky nahodím voláre se somrem vo helfku. Starýmu voláre nehážu, páč je v haklbery...
Jura si vodšpuntil další škopek, polovicu vyblózoval jednym šmahem a buchl flašu na ponk v obýváku. Hodil voko na špiznu, kde zblikl čutálistu, jak trtá na kasu s mičudó na haxně a střílí petelicu na góloša. "Šmarja, to je mošna! Takó těžkó krupicu jim solijó do šrajtofle a von to temu gólošovi švácne ausgerechnet do pazór!" zabóřil Jura. "To seš...
Ten morgen byl u Novotnéch fest šrumec, páč se celá familka rychtovala, že povalijó na chatu. "Teďka u futer si pucuješ šneky? To gómeš enem ty," hókl Jura svý stařce." "Hoď se do klídesu, dyť busovó stopku máme co bys grymlem švihl a bus dosmykuje až za čtvrt hoďky," zavařila Kája. "Než se vocaď vyštracháme, budem zaséc typlovat jak...
O vékendech sme razívali se staréma medvědama na chatu. Pro nás štatlaře to bévalo betyš. Vasrovicu sme slopali rovnó ze studni, topili sme holcnó v petrách a místo čóhny sme valili čučet na békačky. Protivá našé pastóšky byl vylepené oltové prasečák, tak byl všady řácké štyngec a taky hafo much velikéch jak dublon.
Musím na férovku hóknót, že moja mutra byla z méch podělávek v bódě imrvére zralá na šaškec. Scel sem jí uvařit radostovice a mět v žákajdě samý betyš známky, ale to byla pasovka.
Už ste to tuty nekdy prodéchali. Morgen ste rozlepili auglrolety a zblikli ste, že na štreku do rachoty máte řáckó sekeru. Pila na sebe hodíte hadry, ale néste štond nikde zbliknót šuflata, aji dyž si ste natuty jistí, že gómete, kam ste je večír zašili. Mózujete teda po celým kéru, špizujete do každýho eklu a u teho bóříte: "Kurňa,...
Tak, naposleď nabrat héblem luft, protahnót haxny, vytahnót spadlý džanky pod vanu a futrama vtruknót dovnitřka. A kurňa, schody, po tech se bude pasově zdrhat. Možná sem si měl néprv zrekognoskovat terén, ale co se dá fachčit. Neměl sem volnoběh časůfku.
Jarin fest na haluzi čučel do fórhauzu, kde byly na tépichu rozházený šelijaký kvádra ze šraňku. Mezi tym se móňal semo tamo jeho tata se štrycló vod pěny, páč si na ciferníku ladil jemňoš frizůru. Ňáký z tech hader si vošolnil a valil s tym hodit čučku do špíglu. "To máš štígro, že je mutra ešče v lázňách! Ta by...
Tatok storka by z fleku mohla mět méno "Néni kocór jako micka". Strécův kociš měl taký profláklý méno - Macek, ale na ňé to fest pasovalo, páč měl kvicht dobréch šest kilců. No a ten Macek měl stréca fest u hercny.
Svica na ponku v klídesu šajnila ke ščědrovečerní chálce. Do cinkačky gáblvercajku se enem semo tamo vozvala mlaskačka našho taty z tý špicově ukochčený chálky. Jeho stařka na ňé kvůlivá temu hodila nakrkló čučku, zavrtěla gebeňó a pod ponkem mu vysadila kopačku do haxny. Při jednym tym kopancu jí sjela z vanilky pantofla. Začla ju teda nenápadka...
