Voltr se šalinó

Jura si vodšpuntil další škopek, polovicu vyblózoval jednym šmahem a buchl flašu na ponk v obýváku. Hodil voko na špiznu, kde zblikl čutálistu, jak trtá na kasu s mičudó na haxně a střílí petelicu na góloša. "Šmarja, to je mošna! Takó těžkó krupicu jim solijó do šrajtofle a von to temu gólošovi švácne ausgerechnet do pazór!" zabóřil Jura. "To seš gómeles, dyž hážeš sicnu u špizny, co? Bysem scela jednó zbliknót tebe, jaké seš Ronaldo!" zavařila jeho stařka Kája. "Hoď na ten fusec kakáč a rači se špizni na žárovku v lustru, už zaséc bliká. Měl bys ju čenžnót za novodur!" "Teďka néé, čučim na ten fusec!" vaří Jura. "Poločas je sténak ve finišu, tak val, ináč ti na ten fusec vysadím stopku!" hantýruje Kája.

Jura teda rači zdvihl šunky ze sicny a pomaly se domóňal do předsíňa, kde vyhópl na štokrlu a vytahl ze šraňku šochtlu se zichr cajkama. Chvilec se v tym répal, až zblikl novodur žárovku a valil s ňó curyk do vobýváku. Stařka cosik klohnila v kuchči a tak vyhópl na ponk, aby dočahl horajn na lustr. "A néé abys mně haxnama zapiplal ponk. Vem si židlofon nebo žebř!" zavařila Kája z kuchči. Jura čapl fedry, aby ho nezblikla, zavangloval jednó haxnó a buchl do lustru, keré se švuňkem rozkéval. Kája, páč to začula ovarama, hodila voko do vobýváku a zblikla ten voltr. "Fič pila pali z teho ponku aus!" zabóřila na plný kule a v tu ranu byla tma jak v pytlošu. "Kurňa, dybys mě taky furt za neco nepucovala!" zavařil Jura a přitem ho rozhópané lustr jebl festovně přes budku.

"Cos to zaséc sfachčil!" bóří Kája. "No co asik, čenžuju žárovku, jaks mně na to mázla befel!" V tu ranu Jura feló kopl do škopka, keré měl na tym ponku pichlé a ten se vodkotólal z ponku aus a buchl na tébich. Jura scel z teho ponku hópnót dolu, ale na tym rozlitym škopku mu ujely vanilky a švihl se cemrem vo ponk. "Si děláš kozy, žes ešče k temu šeckymu rozlil škopek!" bóří dál nakrklá Kája. "Taky su z teho fest vytočené, vo tym nedéché!" sípal domlácené Jura. "Sim tě, hlavně v tym nešlap, ať to mužu potym vyšurovat." hlásí Kája.

"Dé si majzla," vaří Jura, "nekde je tadyk položená ta novodur žárovka!" ale vo chvilec pozďéc začuli ovarama, jak neco křuplo, páč ju Kája rozšalovala, jak na ňu v tý tmě hňápla. "Au!" zabékala. "Sem ti už asik stokrát hókal, ať šmatleš na domašově v pantoflách!" zavařil Jura aspoň trochec plusově proladěné, že na ňu nehňápl von a nečapne další bóřku. "Hoď čekanku na tymplu, valím nahodit pojistky."

Jura doklapal do předsíňa a hlásí: "To asik nebude fela na našem štoku, fenstrem sem zblikl, že šalina nevalí ani naproti v baráku, valím pro baterku." Vo chvilec pozďéc Kája začula fest sprosté hantec. Jura totiž hodil tlamu vo štokrlu, kerá byla v předsíni buchlá u šraňku a šecky cajky, kerý ze šochtle vylifroval aus, mu vysadily nulové šanc proklapat tym bez teho, aby na neco nehňápl. Jura se rozplácl jak široké tak dlóhé a Kája pila valila za ním, aby mu vysadila helfku. Páč ho ale nebyla v tý tmě štond zbliknót, pasovkó mu kopla do cajklí a to je pro borca těžké levingston. "Jauuu, seš pobóchaná? Dávej trohec majzla a buchni si na budku čočmeny, dyž seš také blikšon!" zabékal Jura v totální tmě.

Dyž se Jura trochec zretýroval, vyhópl horajn a šmátral klepetem po baterce, keró měli pichló na věšáku. Přitem shodil snáď šecky cajky ze šraňku na šneky a drbl aji do tý baterky, keró nebyl už štond čapnót a tak mu buchla na vanilku. "Kurňa, to je pech, mě z teho vodlifrujó do šaškeca!" béká Jura."A máš tu baterku?" hází dotazník Kája. "Jasnačka, že mám!" hlásí Jura, "ale je to levandula, vona nešajní, asik só duraselky v kopru." "No, hlavně, že sem ti minulé tédeň hókala, ať ňáký duraselky kaufneš pro zichr do foroty!" "Hoď čekanku, nekde tadyk v bundířu mám zašité ten zipáč, cos mně kaufla k narglám," a Jura začl šmátrat po linu, kam buchl jeho bundíř. Za chvilec na celé brajgl v cimře zašajnil fajr ze zapalovača.

"No to je binec, mě z teho klepne!" zabékala Kája. Jura taky čučel na ty zrasovaný cajky a plótvó v luftě mával tym zipáčem, keré lízl Kájinu čepku, kerá jako jediná zvostala na věšáku, a ta v tu ranu začla čódit. Dyž to Jura zblikl, čapl fedry a spálil si kolky vo rozhicované zipáč, keré mu vypadl z pazór ausgerechnet Káji na budku. "Tak seš úplná mošna? Mě sceš nechat sfajrovat jak Žanka Husovýho?" bóřila Kája a fajcovala si harizóny, z keréch jí čadil čmód a těžké štyngec. Jura čapl z lina zipáč a zfajrovanó čepicu a scel s ňó valit do kópelky pod vasr. Pasovkó ale už zaséc zavangloval vo štokrlu a čepica luftem valila na tébych. Kája, kerá už se zretýrovala, čapla Jurův bundíř, švuňkem začla bóchat do čepice a típla fajr, keré už už scel líznót aji firháňky pod fenstrem. V tu ranu se rožla šalina, voba zamžórali do šajnu z lustra a ze špizny začuli bóřit komentátorskýho: "Tak to byl špicové góóól!"