Můj synátor a klofna
Můj synátor Davča je těžké flegmoš. Tym pádem na hafo válů háže kakáč a tam, kde by se nekdo byl štond fest nakrknót, tama von proklape s rohlíkem na ciferníku.
Můj synátor Davča je těžké flegmoš. Tym pádem na hafo válů háže kakáč a tam, kde by se nekdo byl štond fest nakrknót, tama von proklape s rohlíkem na ciferníku.
Byl normiš morgen jako každé inčí. Raky házely teprv pátó a borci se pomaly móňali, buď sólobugy nebo po dvojkách, do fabaly, aby se v šatni vohákli do fachovýho mundůru. Všici doklapali pro zichr dřívějc, aby se mohli scuknót na tymplu u matu na kafec a špinkový pudřenky.
Tak sme jednó vařili budku, co budem fachčit vo vékendu a vygómali sme, že povalíme na čundr. Ve špizně hantýrovali, že má byt betyš počágro, zoncna má rumplovat na plný kule, tak by to mohl byt láčové vélet. Do báglu sme šópli hafo cajků, chálky a aji lampu červa. No, to sem ešče negómala, že nebudem smykovat káró, ale šecko...
Můj kema z bódy, Dejv, mně zahlásil na startu čtvrťáku, že byl se staréma medvědama na dovči v Talošce. "S kým gómeš, že sem se tam scukl?" "To nekóřím ..." "No s Kostílkem, kurňa! Gómeš to? Valim vocaď litr kilců pali, abysem si vod teho pakina vodfrknul a prvé borec, kerýho tam zbliknu je Kosťa."
Nekde se sfachčila fela. Vo co valí? No, všici z familky mě fest pucujó! Jak mně to docvaklo?
Máme na domašově micku. Néni to naša prvá micka a asik ani néé finišová. Na prvé čuz je to micka jak každá inčí. Vaří lísanó, somruje vo chálku a ze šeckého nérači trtá za všeckym, co se kotólá po linu. Dyž ju nekdo čapne do pazór, ztuhne jak štolverk a vaří budku, jak pila zbalit kramle a praskat do dža....
Ty brankový futra byly řácky oltový. Nikdo už ani negóme, esik dysik měly origo blajkecové kolór přečmárané na hnědé nebo esik byl origo ten hnědé a potym to přemázli tým blajkecovým. Dybyste v naší familce vegetili už hafo járů, gómali byste, že ty futra byly řácké štengrbacil. Dyž se jim zascelo, jely na vás těžký serpentýny. Jednóc fachčily...
Su borec pro každó čurinu, a tak sem jednyho sobotního vodpoledňa vygómal, že se povalím špiznót do zólošky. Hókl sem si, že to ale trochec vošéfuju, aby z teho měli lochec šici, co mě zbliknó. Valil sem teda do sklepa, kde sem čapl krupón z meďóra, kerýho trefil kuló z krochny mezi augle můj pradóda. Ten byl vyhlášené lovec Pampalíny,...
To sem byl jednóc na kaufu v Lidlu. Už sem hrnul curyk k vágnu s nafólovanéma taškentama, dyž sem zblikl ňáké čudné kaufovací vozék, keré stál na parkáču bočmen teho fochu, kam se vozéky normiš špérujó. No, zblikl sem aji, že je v tý fabce zapomenutý bůra. Keré pakin semka ten vozék dotlačil? Chvilec sem vařil budku, a páč...
Stařka vodklapala ke kamošce na kafec a já sem skésl po ňáký časůfce s kindošama na domašově na sólovku. Čučím na fusec ve špizně, ale kótkem merčím ty naše dva pakátly, že jim startujó v budce rópy. A už zaséc vařijó doholpeca bóřku kvůlivá ňáký chujovině a mně je jasné vál, že ten špíl ve špizně už do finiša nezgómnu. ...
Už temu tak bévá, že každá storka jednó valí do finiša. Už vás gómu, jak nakrkle šópnete bichlu, keró našrajbčily oltový járy a hókl vám vo nich krokóš z rathausu, na nachtponk. Nekeří z méch ctěnéch lóskačů ale na tuty začnó házet bóřku. Merchny vo Štatlu a néni tadyk ta nébetálňéší storka? Kerá? No přecik ta vo mně - vo...
Sténak jak je temu dneska, že po hajmech štatlijó pucovat choroše šmédi a cpó jim pod hébl dreky za dlóhý love, klapali ve středověkéch časůfkách po hródě švorcový mnicháli. U lojtny prubovali hodit somr vo love nebo vo cajky, kerý by potym střelili, aby měli krupicu pro jejich domašovské kláštec.
Dyž hodíme čučku do chytrý bichle Sloválu jazyka Cajzlovskýho z járu 19 kil 37 na literu "G", můžem tam přelóskat: "Grázl - skrčkař, sígr a štengrbacil, alias vygómané podlevá ména Žanka Jury Grázla(šrajbčí se Grasel), čórkařskýho vrahoňa z jihomoravský hródy ze startu 19. kilojáru.
Prvé mirákl nebo vundrvál, jak kdo scete, se sfachčil jedno nedělní vodpolko. Feškoc Gituš házela čučku z fenstru aus z hausu na Ádlerce, kde kempovala doholpeca se svó tetkó. Tetka si zrovna po chálce hodila dvaciáš a Gituš čapala bronz, páč zoncna rumplovala na plný kule.
Gómete ňákó gracnu, kde by se aspoň trochec nefachčily bubácký alótria? Já teda néé. Typické valčík skoro na každý gracně je bildna špicový feškoc, kerá na nás hází čučku, ať se pohnem, kam scem. Vo tym žádná, že je to vajsová kobery. Gracna bez vajsový hajfy je jak krbisko bez fajru.