Storky hóklý v rádiu

Já sem měla bét kingálka, vo tym žádná! Už vod šropálskéch járů sme byli se švicó na mesry. Vona byla taká krpatá a tata si špílčil enem s ňó.

Hajcové prázdninové volnoběh je pro šropály po vajnachtu tutáč névíc betyš časůfka z celýho járu. Zoncna rumpuje, nebál vymetené a vasrovica v rybecu je narychtovaná na cédačku.

Toncek je fíra cédáku. Je to takové špicové Rivec, akorát v inčím štatlu. Toncek každé deň háže sicnu horajn na židlochovicách jak Mič Bjůkenen a merčí, esi nekdo neslope andělíčky.

Každé deň valim do hokny emhádéčkem a věčinó je to těžká pruda. Bus, trajf nebo šalina só morgen dycky nacvaklý jaxsviňa, že se tam borec néni štond ani pohnót.

V jednem vigvamu na Rakovcu, keré je vod Pryglu co bys grymlem švihl, lajfčil fišlař z jeho familkó. Patronů do šrajtofle měli enem trochec, ale aj tak déchali v okeju a měli se betelně.

Jednó sem čapl zvadlo na kafec vod mýho kemy Jury.

Bévalo, nebévalo. V Šimicách lajfčil řízek, keré byl vyslóžilé vojcl z prvý veliký mixny na hródě. Pastelky mu štígrem zvostali všecky a tak se věčinó mrcasil po dvorku, nebo na polisku.

Před těžkéma járama, dyž eště přes štatl hrnuly enem hajtry s žebřiňákem místo šmyrglu, se desi v Jóbsku dohókali staré dóda s jeho vnukem, krpatým kindošem.

Bévalo nebévalo, desik ve Strakonicách lajfčil jungšálové zonkař na kozí dechy Švanda, keré háže těžkó lověnu do Dorky, céry jégrmajstra Trnky.

Tatok storka se ubóchla u žabožrótů v sednástym kilojáru.