Storka vo voslovi

Před těžkéma járama, dyž eště přes štatl hrnuly enem hajtry s žebřiňákem místo šmyrglu, se desi v Jóbsku dohókali staré dóda s jeho vnukem, krpatým kindošem.

Vemó vosla a povalijó na Zelňák bóchnót ňáký cajky, aby měli plonkovní love, až bude chtět jít jungšál do bódy. A tak valili.

Jungšál házel sicnu na voslovi a rasken razil šórem. Smykovali přes Šrajbec ,kde před fabaló móňali borci co házeli blesk na špinku a hantýrujó: "Dódo, máš olt haksny. Jak to, že datel sicní na voslovi a ty valíš po svéch?" Staré s mladym hodili přemysla, že majó asi recht, tak ufachčili rošádu.

A tak šmatlali dál, kolem Rivecu, kde se cédala sajtna koc a ty zahlásily: "Chudák malé šropál, musí valit šórem a dóda si veze gébiš na voslovi, jak ňáká véška." Mladé se starym zas chvilec šrotovali štrycló a vygómali, že rači budó smykovat šórem voba.

Kósek vod Ronda, kde zrovna ubóchla Kometa Spartě rukavicu, valijó na domášov špicově proladění kolíci a házijó lochec. "Ste pobóchaní? Máte vosla a valíte voba šórem? Máte v gebeni pustevnu?" Ti dva zaséc zgómli, že majó asi recht a tak hodili na vosla sicnu do holpeca.

Dyž už byli kósek vod Role, tak je zčóhli Plotňáci, co zrovna valili z pajtlu a hážó jim dotazník. "Ste móky? Dyť ten vosel vám zagrebuje z teho kvichta do sňa! Hoďte špízuňk, jak se mu klepó pastelky." Svišť s dódó si hókli, že majó taky recht a že rači vosla ponesó na cemru.

Ale jak se chceli přetraverzovat přes Švarcavu, tak vosel chytl z teho vasru bojanovice, vycukl se jim s klepet a zahučel tam jak žóžel do blata. A páč vosel negómal házet kraula, tak v tu ranu byl ťuhýk.

Finišová gómka: Nikdá si nešplhneš u všeckéch.