Vo čórkařský paluši z bichle Vyprávění brněnského draka vod Jaroslava Štěpaníka

Před ňákó časůfkó bórali pod Špilasem oltovó palušu. Byl to už tutové zgarbhaus. Fukéř z koplína imrvére zfókával volný skřidlice a hučel aji skrzevá futra a fenstry jak ňáké bubák. Byla to taká pasovka, že místňáli vo tym hantýrovali merchny, že tam ňáké strašák fachčí rutyku a nikdo by tam nescel valit na škopek, ani dyby byl zadara. Všici si řácky vodfókli, dyž tu barabizňu rozbóchali na latě. Ale borci, keří fachčili tu demoličku, čapli befel s hoknó zahamovat, páč na tympl dosmykovali fachmani na archeologický šorfky.

Dyž totiž répli do hródy, zblikli hafo dávno zagrebléch kosťálů, lidskéch aji zvěřinovéch. Gómali nad tym, esik se na tymtok tymplu nezfachčila ňáká óbrmlata nebo je to krchov ešče z Veliký Morávie.

Po ňáký časůfce ti gómaci s lopató tajduf zmizli pali aji s tema kostiskama. Nikemu nešpléchli ani měkký F, vo co tadyk valí a tak se to všeckém vykóřilo za ňáké ten jár z budky.

No, ale já kóřím, že to bylo taktok. Moja dračmenská budka má némlich takýho pamatováka, jak ta slonisková. Ta oltová paluša hókala pane čórkařům a vrahoňům. Hafo kšeftařů z Krauteca, co si tam sceli přes nacht vodfrknót štrekó na lont, tam natahlo brka. Hostinské byl jejich čórkařské fýra a těžké štengrbacil, keré vzal čáru z kameňa. Měl enem jednu auglu, ale aji tak merčil dejaké voltr. Dyby mě tadyk v tym fórhózu nezašpérovali v řetězách, pila bysem mu valil natrhnót krupón.

Se svéma alotriáckéma fachmenama měli všecko betálně vygómaný. Na placu v paluši u barponku a na dvoře měli sfachčený zafligněný padací futra. Tema do sklepiska zahučely káry aji s hajtrama a borci si rozhodili sandál u barponku, dyž naklapali na škopek. Sotva čapli do klepeta vorosený bahno, že zacucnó tekuté módr, už lochnó hučeli do sklepiska, kde zagrebovali na zramované cemr a přemiglý vanilky.

Rozgdákalo se to po celym Štatlu, že v tý paluši hrnó ňáký serpentýny a tak čórkaři museli zbalit dekle a pila praskat do dža, aby je benga nečaply za flígr. Beztak ale enem čenžli palermo a fachčili ty voltry na inčím tymplu, kde to nebylo ešče profláklý.

Aji, dyž je ta sajtna čórkařů dávno pali, vo tym žádná, že v nekeréch knajpách zbliknete šméčka aji dneska. To, že vám nelohnó šrajtoflu nebo vám nenatrhnó krupón, ešče neznamená, že s vama nevydrbó. Ale ve věčině vosvěžoven motajó hrnce rovinový borci, vo tym žádná. Dyby mně tak jednó mázli vopušťák z tech řetězů, pila bysem hrnul na oltecové škopek, vo tym nedéchéte.