Tchyňa

06.09.2019

Jeden muj kema má vobšancované betálné kér v Žabinách, kde vegetí s celó familkó.

Kroměvá stařky, třech voplégrů, čokla, dvóch křečmenů a akvárka s fišlama tam má nakvartýrovaný aji tchánstvo.

No borec zralé hodit si mašlu, gómal sem. S tchánem to má ale pré těžké laláč. Voba totiž fandijó Kometě aji Flintůfce, slopó Starobahno a vařijó čuriny ze sténéch válek. Tchána teda čapl betálnýho, ale s tchýňó je to pré těžké levingston.

Vona pro svó céru, tak jak každá mutra, scela neco lepčéšího. Borca s fasádó jak z prvý strany cajtungu, hajm velké jak kingálstvo, v garáži buchlýho meďóra nebo Ferárko a řáckó krupicu ve švajcový špórkase.

Muj kema, aji dyž je betyš borec, ani jeden z tychto válů zahlásit nemuže. Po Štatlu smykuje Oktávkó, keró ešče furt cáluje bazáču, kde ju kaufl. No s beróskem dvě pětky litrů za metr si jeho familka nelajfčí uplně pasově, ale do megavatařů to má hafo daleko. Jediné vál, ze kerýho byla tchyňa v plusu, je ten óbrkér 6 +2 v Žabinách.

Jednóc sme sicnili u škopka a na téma tchyňa sme hodili hantec. Musím hóknót, že sem v tý časůfce vubec negómal vo tym, že je mu nakvartýrovanó na furt na domašově. Dyž mně to špléchl, sem ponéprv gómal, že na mě vaří serpentýny a dyž sem zblikl, že si tuty ze mě nevaří čurinu, nebyl sem chvilec štond nic špléchnót.

Dyž sem se zretýroval, mázl sem mu dotazník, keré by zavařil snáď každé borec: "Seš pobóchané? To je ta tvoja tchyňa tak špicová?" "Ani mně vo tym nehóké, je to megera jaxsviňa, vo tym žádná. Gómeš ten fór jak je v cajtungu našrajbčené ten inzoš: "Ztratila se mně tchyňa - kdo ju nande a dovalí curyk, temu vysadím bubeníka."

"A proč sis ju teda nakvartýroval do kéru?" hážu mu tázanec, páč su z teho móka. "Seš potróblé, já sem ji zvadlo nehodil, vo tym nedéché, nésu mošna. Za to můžó naši šropáli!" "Voni scó vegetit s bábrdló na kéru?" "Néé, v tym to néni. Pasovka je, že je vytlačila její céra a vona je sce aufpasovat podlevá teho, jak góme, že je to nélepčí." "A tos ji ešče za ty járy nerozhodil sandál?" "Tchán má betálné fištrón, góme, jak to s ňó sfachčit a špléchl mně špicovó vychytávku.

Von totiž góme, že špléchnót neco, co tchyňa nesce ovarama začut, je tutově marné vál zahantýrovat. Takže, dyž tchyňa póští bóřenó, sbalíme dekle a pila valíme do naší šláfcimry, páč tam má tchyňa vysazenó stopku. Zapnem špiznu a necháme babu vybóřit. No a tym, že na ňu hážem kakáč, jak bóří, čapnem další dva dni v klídesu, páč je tak nakrklá, že s nama nesce hodit žádné hantec. No, a dyž po nás neco sce, hnedkajc si vygómem ňákó hoknu, keró musíme pila sfachčit. Já ji třebajc špléchnu, že musím neco sfachčit na komplu do haklbery a tchán čapne revmatické chabrus na haxny. Nebo sbalíme cajky a valíme na fišle."

Gómu, že totok je rychtyk vál, keré by měli prubnót šici borci se svéma tchyňama. Dycky je lepčí mět mordu zamachlovanó a enem navoko sfachčit, co po nás ty baby scó.

Ve finišu sténak mužem ty jejich války převexlovat do plusu, jak sceme my borci. Nemusíme přecik ešče přilit volej do fajru.

Ve finálce by sem scel svymu kemovi vinšovat hafo štígra s jeho tchyňó, páč mně vodmachloval augle, a prubnu to sfachčit rychtyk sténě jak von.

Sajtna vo brněnským hantecu a těžký čurině
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky