Pekliskový kvítko z bichle Vyprávění brněnského draka vod Jaroslava Štěpaníka
Na hródě je hafo borců, ale geroj je z nich enem nekeré. A muskle za pětku takéch gerojů míval barón Fanóš Trenků.
Vo fýrovi pandurů, kerýho gómali přes polovicu evropský hródy, by se daly hantýrovat némíň dvě pětky různéch merchen. Valilo vo něm tolik storek, že by je nevygómal ani samotné Kódl z Münchhauznu, kerýmu hókali Prášil.
Začlo to hnedka, dyž se Fanóš vylópl mutře z bendža. Helfrbaba u porodu kóřila, že šropál nedéchá, tak mu sfachčila pila voděrady ve svařeným červu. To kindoša zretýrovalo a natahl luft. V půl járu si pré fest propálil krupón, že byl zmazané kurýrovacíma mastma po celým štýlku. Štyrjárové Fanóš se málem vodbóchl tatovó krochnó. Potym pré familka valila v kočáru s hajtrama nekam na prohazuňk, hatatytlám se splašily kopyta a rozhodily si sandál do ňáký óbrlochny. Gómete, kdo jediné nenatahl brka? Jasné valčík, že Fanóš, pekliskový kvítko.
Dyž se potym vogriloval, gólovačka byla s tó néšpicovjéší kocnó široko daleko, ale feló to negaflo dlóhó časůfku a koňadra valila tlačit mraky. Ani Fanóšovi kindoši nevegetili moc dlóho, za to Fanóš Trenků, jak dyby měl vegetů némíň tucet.
Dyž mu valila familka do kopru, byl v takým ponoru, že hrnul do každý mlaty jak divoké fukéř a všici z ňé vařili těžký fedry. Žádná šavla na ňé nebyla dost vostrá a kulky z krochny mu v luftě uhly šédrem, jak dyby ho měli peří enem škrábnót. Dyž enem nekdo zahlásil Fanóšovo méno, všici pakini měli v tu ranu fedrama stahlé gébiš.
Jednó, dyž byly všecky mlaty vybóchaný a von byl fest znuděné, zahlásil, že se povalí peckovat za azbuckó carevňu Kaču do mixny protivá kebabům. Díkec němu ta mixna valila pila do plusu. Chraň ho ale Velké kiloš, esik na ňé začl nekdo prskat ňáký pasový žgryndy, to byla v tu ranu bóřka jaxsviňa. Jednó to ale přeťal a rozhodil sandál lampiónovi z jeho sajtny. Na mléně mu vysadili šlusové flastr. Ve finálce mu ten flastr stróhli na to, že v nébližší mixně musí vodkráglovat tři turecký snobále a umignót jim budky. Z mlaty hodil navrátila se štyrma kedlábkama, kerý mu bloncaly na sicně jeho hajtry. Hrnula z nich pródem malinovka a Fanóš se lochčil na plný kyble jak makalůzo.
Potym hodil navrátila na domašov, kde enem tak z čuriny hantil čórkaře a vrahoně, kerý za tu pasovku, keró ufachčili, napichl na holcnové prygl pro výstrahu inčím štengrbacilům.
No a dyž dovalila časůfka mixny s Prusálama, mázla mu somr na helfku aji kajzrhajfa z Rajchu Maruš Terka. Fanóš hodil hapták do prvý lajny jako fýra takzvanéch pandurů, tech névěčích mlatařů. Hókalo se jim červení kapucíni, páč štreka, keró proklapali byla dycky fest zašvihaná malinovkó borců, kerý zpeckovali.
Párkrát už Fanóš skoro valil čuchat divizny vod spoda, štryclu měl samé šlic a málem došel aji vo haxnu. Čím dál tym víc mlatařů scelo házet hapták ve Fanóšově sajtně, a to se začlo eklovat aji véškám, za kerý panduři mávali fangló, páč z nich začly mět taky fedry. A tak na Fanóša ušili těžkó podělávku a na mléně mu zahlásili, že néni rovinové borec. To Fanóša řácky nakrklo, že dyby ho nečapli bachaři pod krkovicó, málem tu křivó generálskó véšku poslal pod drn.
Fanóš čapl flastr na katr na Špilasu až do finiša lajfky a tadyk aji zakukal. Ale natahl brka na tuty? Už jednó předtym přecik bručel ve Vídeňštatlu, kde naflignil, že je tuhé jak štolverk, a potym z basy vzal roha. Vyslopal pré tehdá ňáké dryják, po kerým měl ranu jak ťuhýk. Pré mu s tym vysadila helfku jeho šmajchlkoc baronica Lestochová.
Před tym než Fanóš na Špilasu natahl brka, ju pré ve Štatlu nekdo zmerčil. V base asik šecko valilo podlevá vygómanýho fárplánu. Zacálovali felčarovi mastnó krupicu a ten, dyž na zagreblýho Fanóša dovalil hodit čučku, špléchl do placu, že Fanóš valil pod drn skrzevá ňáké fest nakažlivé chabrus. K jeho štýlku už pro zichr nikdo blížéc na špizuňk nedoklapal.
Fanóš našrajbčil testament, aby mu ufachčili šlusovó mávačku ve Štatlu u kapucínskéch. Tam ale v klídesu mohla házet čekanku jeho šťabajzna narychtovaná vodlifrovat svýho šamstra ze Štatlu pali. Vo tym kóřit mapu už nikdá nebudem. Jediné jasné valčík je, že Fanóš Trenků vodkázal hafo krupice ausgerechnet tem kapucínském a já krokóš z rathausu hážu dotazník, proč.
Ať to bylo jak scelo, ve štatlařský kapucínský kryptě je dodneška pichlé dubové spacák, ve kerým pré háže finišový leháro ten těžké mlatař a geroj Fanóš Trenků.