Ordnung

06.09.2019

Jednóc za pětku járů vařím na domašově řácké ordnung. Tadyk už nende enem vo pucování a šurování, totok je tutové ordnung.

To dycky vylifruju před barák šecky cajky, kerý už nescu nebo zavazijó. A než bys vyblózoval škopek, zmiznó z tama, jak šrajtofla, dyž ju na Cejlu vytahneš z kapsířa.

Čučim po tý sklepiskový kukani a jako prvé cajk čapnu naše oltový futra a valim s nima horajn před barák ke kontyšu. No a u kontyša už háže hapták narychtované dóda Havlík. Jeho fištrón mu musí každé borec tuty závidět. Von je totiž štond na dva kilce zbliknót, že nekdo fachčí ordnung oltovéch dreků a pila dosmykuje, aby se v tym porépal.

Je to tutové štengrbacil, keré ti je štond naklapat až do předsíňa, dyž si nedáš majzla, a futra vod kéru zamachluješ pomale.

U teho kontyša mně štígrem uhl ze štreky, aby sem ho hnedkajc ze startu nemusel zpucovat. Hážu vo ňé nezájem, páč futra majó kvicht jaxsviňa, vopřu je vo kontyš a nasávám po tý hokny čerstvé luft. V tu ranu zbliknu, že je na futrách připichlé krpaté žluté lupeň. Hodim na to voko blížéc a tam je našrajbčený: "Totok je Havlíkovo." Hodim votočku na dódu Havlíka a ten mně špléchne: "To aby mně to nikdo nečórl! Dyby náhodó dovalil aji dóda Otradovec, tak só ty futra moje, vo tym žádná!"

Pobóchanec jeden potróblé, valí mně štrycló. Ani sem nezblikl, že mně za cemrem už značkuje cajky, kerý si sce vodlifrovat pali.

No, valím teda zaséc curyk do sklepa pro další cajky, kerý scu vypakovat do dža. Tak teďkajc ponk. Vodmógluju mu haxny, aby sem byl štond ho vytahnót z baráku aus. Čapnu tu fošnu a zaséc valim horajn. Vedlevá Havlíka už háže hapták dóda Otradovec, némlich sténé štengrbacil a Havlíkova těžká konkurenca. Ti dva se nemužó ani čut a už se málem držijó pod krkovicó, páč vařijó těžkó bóřenó. Uhnó mně enem vo pár cenťáků a přes tu fošnu nésu štond zbliknót co fachčijó.

Fošnu máznu vedlevá tych futer a hnedkajc zbliknu blajkecové lupeň, keré tam mázl Otradovec. Asik byl vo chvilec rychléší, než Havlík. Gómu, že dneskajc se mezi nima sfachčí ešče betálná mlata.

Další cajk, keré lifruju ze sklepa pali, je oltová špizna, páč sme si pod vajnachtovó jedlu kaufli novodur placaté idiotbox. Ta oltová špizna má kvicht dobréch půl sta kilců, tak u teho funím jak Zátopek.

Dyž su skoro horajn u hajmovéch futer, zbliknu dvě gebeně, jak nasísajó dovnitřku, aby byly štond hnedkajc si vobšancovat další cajk. Fachčím, že nic negómu, beztak mně cemr z teho kvichtu už pomaly hlásí konečnó. Ovarama čuju, jak hážó bóřenó, casnujó tó špiznó, keró scu vyvalit z futer aus, že si málem přemignu vanilky vo prah. "Kurňa, vyfičte pali, ináč vám rozhodím sandál doholpeca!" vařím už fest nakrklé.

Dotahnu špiznu ke kontyšu a zbliknu žluté lupeň a přes ňé buchlé ten blajkecové. Hážu přemysla, jak to dódové vygómó, čí ta špizna ve finišu bude, a esik nebudu muset ešče hodit voláre švestkám, dyž se nebudó štond klódně dohókat a budó vařit bugr.

Dovalil sem ke kontyšu ešče hafo cajků, ale už néé tak velkéch. Su totáč zrasované, cemr mám v kélu, klepeta vytahaný jak trencle na fusec, a tak hokně vařím šlus.

Dódové hážó hapták u futer dvě pětky minut esik nedovalím ešče neco dalšího. Gómu to, páč je šmíruju z balkecu, kde sem si mázl vofrk na čóda.

Dyž dovalim na kér, hókám stařce, že máme ve sklepě zaséc na ňáké ten jár volné plac. Stařka mně špléchne, že se povalí špiznót, co sem vlastně k temu kontyšu vodlifroval za cajky. A tak klapu s ňó, dyby náhodó vygómala, že z teho mám zaséc neco vodlifrovat curyk. Štrekó dolu se ze stařkó štengrujem a já ju čapnu do pazór a v lochecu zahlásím, že ju k temu kontyšu vylifruju taky, esik mně nezfachčí na voběd ňáké betálné gábl. No, dyž s ňó v pazorách dosmykuju až k temu kontyšu a postavim ju curyk na hródu, zbliknu, že má na gébišu přiheftlé žluté aji blajkecové lupeň. "Kde só ty dvě mošny, já jim fakt vysadím bubeníka!" 

Sajtna vo brněnským hantecu a těžký čurině
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky