Může za to micmen

To sem tak jednyho dňa šuroval na domašově, aby mě starý medvědi vysadili vopušták na sobotní dydžinu. Dyž sem luxem pucoval sicnu v obýváku, v tu ranu z teho čapl fedry náš micmen, keré tam byl zaparkované, a pila vzal čáru vodšpérovaným fenstrem aus, páč sme zrovna luftovali štyngec z připálenéch šnyclů. V ten sténé chvilec klapal vokolo našeho hajmu sósed s pitbulčoklem. Jak ho micmen zblikl, čapl ešče věčí fedry a typloval horajn na borovicu, keró máme buchló před pastóškó. Hodil sicnu na haluzi jak kecfógl a začl mňókat a prskat jak potróblé, že ho museli začut až pod berglem ve staréch Kohótkách.

Dyž to zblikl náš tata, dovalil pod baumec a prubl na micmena sladký války, ať hópne dolu, že ho čapne do pazór, ale jasné vál, že ten mu na to házel kakáč. Tata teda vobkróžil borovicu, kudyma se mu na ňu nélepči poleze a gerojsky hlásí: "Nevařte můru, já ho sdělám." A začl se škrabat po haluzách horajn. Vo tym žádná, že se mu na ten baumec lezlo fest blbě, páč má řáckó vanu, a s tó je šplhačka levandula. Dyž byl v polovici baumeca, hodil na nás dolu vybobkovanó čučku, páč mu asik bliklo dóznó, že to nebude také laláč, jak gómal.

Vokolo zrovna klapala ňáká familka na vélet a ti dyž ho zblikli, jak tam bloncá na haluzi s rozklepanéma vanilkama, sceli mu vysadit helfku a začli na ňé hókat: "Ste špicové borec, nemňéte fedry, to bude v ókeju, hlavně dávéte majzla, ať vám nesjede šnek z tý haluze." Tata se hodil trochec do klídesu a páč nescel byt za mošnu, začl zaséc pomaly šplhat horajn za micmenem.

Dyž už byl vod micmena kósek enem ho čapnót do klepet, ten pobóchanec zaprskal jak dyby mu tata scel natrhnót krupón a rači hópl dolu s tym, že se rači zapleščí vo hródu, než se nechat čapnót za džíndres.

Jak šici gómem, micky majó děvět vegetů, a tak dyž micmen buchl na hródu, škrtl si jednu lajnu z teho devatera, zbalil glajze a praskal do dža. No, ale co teďka s našim tatem? Ten má veget enem jeden a furt visel horajn na baumecu s rozklepanéma vanilkama a s fedrama v auglách. Až teďka tata progóml, co micmenovi valilo budkó, dyž hodil špizuňk z tý véšky dolu. Totálně vyfluslé nám zavařil somr, ať hodíme voláre dobrovolném fajcom, aby mu dovalili s žebřem vysadit helfku, a esik mezitym z teho baumeca spadne a zapleščí se, máme teho micmena poslat tlačit mraky.

U fajců nikdo nezdvihal fón, páč byli šici na haldamášu v paluši, a šici sme byli zhnilí klapat na pasblint takó štreku do knajpy hodit somr, dyž só beztak šici nakóření ze škopků a štampecek. Vařili sme teda budky, jak tatovi vysadit helfku. Sósed vygómal, že poklape do šopy pro motorovku a ten baumec umigne. Jak to tata začul, napl bicále a narychtoval finišový sily, kerý byl ešče štond schrastit, a valil dolu. Ve finálce to nebylo pomaly jak scel, ale švuňkem, páč mu sjelo z haxny šufle a skoro ze třech metrů buchl dolu na hródu. A páč v tym nebyl kované frajer jak náš micmen, tak si fest zramoval cemr a štrycló zaparkoval do blata. Šici mu vysadili bóřlivó gratulačku a vodtahli ho do paluše zacucnót to bebino.

Házeli sme potym těžkó diviznu, páč curyk na domašov doklapal v lepčím stavu, než dyž ho tahli pod pažama fest zramovanýho do vosvěžovny.

Vod týtok časůfky nám hóká, že na každý bebino je nélepčí felčar škopek.