Lajfka navopak

Všici gómem, že hrnót tlačit mraky ve finišu lajfky po tych všeckych peripetiách, je pěkné levingston. Celé veget makáme jak bakeliťáci, hážem nekemu helfku, tlačíme vodlitky a ve finálce? ... Dubové spacák!! To je ňáká vodměna totok?

Prubnite hodit přemysla, dyby to šlo hodit navopak. Nekdo vodmachluje futra vod ajskisny a vyndajó tě aus betelně vošolněnýho. Dajó ti tepáky a v pohodičce si možeš šmatlat po raskenhausu.

Potym ti dajó jako prezent špicový goldnový raky a valíš do haklbery. Dyž je z tebe betelné jungšál, možeš valit do bódy.

Potym je už všecko těžce v ókeju. Pařby, špicový sjížďáky, marjána, škopky, kocóři. Vysoká bóda, střední bóda, bóda, mutrbóda.

Seš šropál, keré si lajfčí v goldně, hafo cajků na špílování, na kerýs předtym negómal uvařit časůfku.

No a je z tebe datel, keré nahodí vratislava k muti do baucheca. Všici vo tebě hantýrujó, jak budeš špicové borec. Devět metrů nemosíš hnót kolkem. No a ve finálce je z teho betelné flusanec do grameca. Temu hókám špicové veget.