Křivárna na Pilgrama z bichle Vyprávění brněnského draka vod Jaroslava Štěpaníka

Z tohotok borca sem byl fakt v plusu, a to je tutovka, páč nám dračmenům a krokóšům se pod krupón až k hercně hnedka tak nekdo nepřiheftne. Byl to borec v jungšálskéch járech, řácké korbič a v budce fest nabušené. Hókali mu Pilgram. Je temu už hafo jařin, co déchal, a dycky za mnó doklapal na čučku hodit hantec. To věčinó štrekó z knajpy, dyž hrnul zbořené na domašov.

Gómal sfachčit šecko z grymlu a mógloval aji láčový sošmeny. Béval v plusu z čuriny a aji špicový debrecínky měl vobšancovaný. A jako každé kumštýř kóřil švuňkem rozfrcat love za békárny.

Jednyho dňa, dyž morgen po spářce na kéru házel voko po ňáký chálce, keró by natlačil za žgraň, páč mu škruntalo v bendžu, hodil buchec na jeho futra poskok z rathausu. Pré má pila dohrnót na tépych, fičí pré vo valčík za řáckó krupicu. Pilgram na sebe hodil mantl a valil. Štrekó si zonkčil, aby všici vokolo nezačuli, jak mu škruntá vod módru v bazéně.

Véšky na rathausu mu špléchli, vo co fičí, a Pilgram jim to na fleku vodkéval. V kešeni měl kulovku a z tý řácký vaty, keró mu za tu hoknu nasypó, bude zaséc ňákó časůfku v goldně. Hokna to měla bét echtovní, ale to neva, páč z takéch byl Pilgram névíc v plusu. Na novodur ufachčeným durchecu v rathausu měl sfachčit láčové portál. Byl na to fest natěšené, ale pro zichr si hókl vo plonkovó krupicu jako zálohu na beróska. "Ani ká, kemo, dokáď to nebude zmóglovaný!" hókl mu fýra rathausu, páč scel na Pilgrama ušít těžkó podělávku a vobtáhnót ho vo love. Kolkem švihl na léstro, na kerý Pilgram, páč v tym nezblikl žádnó serpentýnu, mázl untršríf. "Enem dófám, že se mnó potym nevydrbete!" hókl ešče do placu módrové Pilgram. Byl tehdá težká najivka a negómal, jak to s véškama v lajfce klape. "Abys ale nehókal, že sme na rathausu žgrdi, jako bonusovó válku ti máznem tolik vajnoša, kolik vyslopeš," hókl fýra, páč kóřil, že alkec umělcom betálně vylije glocnu, a ti potym sfachčijó ty névíc betálný cajky.

A tak Pilgram hópl na tu fachu rovnéma vanilkama. Hoknil jak brazilec ve dně v noci, vežiska teho špicovýho portála se mu v kolkách móglovaly jak po máslisku. Ve finálce začl makat na prostředním věžisku ausgerechnet nad sošmenem Spravedlivéch. A ta se mu feló sama vod sebe na sólovku zkřivila jak šavla. Byl už s tý hokny tak uondané? Nebo to bylo vod módru, vyslopanýho vajnoša, anebo to sfachčil Velké kiloš, páč čul ňákó podělávku? Pilgram na chvilec zahamoval v hokně, hodil přemysla a začl se chlámat.

Na haldamášu vodhalení novodur portála se scukla sajtna zazobanéch štatlařů. Každé vatař s héblem horajn tam musel byt, vo tym žádná. Dyž z teho cajku zhodili celtu, všici z tý špicovky byli těžce na haluzi, ale potym, dyž zblikli to křivý věžisko, málem valili do vévrtky. "Co to má kurňa byt!?" vařili bóřenó všici do holpeca. Snobáli z rathausu se začli mixnit, keho je to fela. Fýra Štatlu mázl befel, ať Pilgram pila naklape na tépych. "Co to sfachčils za levingston! Seš pobóchané?!" vysadili mu těžkó bóřku. "To věžisko je rovný némlich sténě, jak vy tadyk na rathausu!" hókl Pilgram a vohl před nima cemr. Rathausmajstr byl z teho nakrklé jaxsviňa, ale musel Pilgramovi tu hoknu podlevá smlóvy zacálovat, ináč by s tym valili k mlénu, kde by Štatl za tu podělávku čapl flastr.

Pokavaď valí vo Pilgrama, víckrát už ze sebó vykévat nenechal. Enem pakin hópne dvakrát do sténýho vasru. Až povalíte nekdy hodit čučku do Vídňa, špíznite se do kirchny Svatýho Štěpoňa. Majó tam láčovó kazatelňu vod našho betálnýho štatlařa Pilgrama. Je tam aji jeho bildna. Tak mu hoďte zdravicu vod oltovýho kemy štatlařskýho dračmena a hóknite mu, že už hafo kilojárů sem se tak nenalochčil, jak tehdá, dyž tak špicově vydrbal z tema křivéma bačama na rathausu.