Kdo jinýmu džuznu kope, sám do ní zahučí

V jednym malým kéru v Oltecu déchal borec Zdenál. Gómal vo sobě, že má nadupaný v budce. Eklovalo se mu fachat ve fabale aji vozit po štatlu lonťáky a cajzly tágem.

Byl to těžké čórkař, žádná móka. Kde neco šlohnót, kam se zašít, to byl jeho interes. Jedneho dňa valil do Kénigu vyčórovat betelné kér papalášovi s Práglu. Bylo tam hafo všelijakéch cajků, samá goldna, kódry, lampy s chlastem za dlóhý love, že by musel mět eště čtyry plótve, aby to všecko natlačil do báglu a pod mantl.

No dyž dovalil na domášov, čučel jak bacil do apytyky. Nekdo mu vyčóroval kér a totok byl pro ňé těžké novodur. Nahodil drát přes fónyho apec švestkám, aby pila dosmykovali. Ale jak byl dohukané z vyčórovanyho kéru, nebliklo mu v dózně, že má pod mantlem zašitó tu goldnu.

Benga mu profilcovaly celé kér a goldnu vyštrachaly. Hnedka jim docvaklo, že totok je ten Zdenál, vo kerým hantýruje celé štatl. A tak pila písknót do kameňa. Kdo jinýmu džuznu kope, sám do ní zahučí.