Jak vykévat s Vomydlošem z bichle Vykutálený pohádky vod Pepy Lojzy Náhlovskýho

Ajo..., soráč, vy negómete, kdo je to Vomydloš. Tak to je velevážená sajtno, flusník. Jo vy negómete ani, kdo je flusník. Hmm.., tak to vám to musím špléchnót šecko vod startu.

Flusník, to je také krpaté rarach, keré vám na domašově fachčí samý levý války. Věčinó má ranu jak švarcový kuřisko, ale néé dycky. Nekdy se čenžne na švarcovó ratyšu nebo babóka. Hafo vyscaní flusníci se gómó čenžnót aji v ňáké vobyč cajk, třebajc na rukavicu. Jak nekde na domašově zbliknete enem jednu rukavicu, tak si déte majzla, páč je jasné vál, že se vám na kér nalifroval flusník. Takýmu flusníkovi se hóká Šlohník, páč šlohne šecko, co máte pichlý v kapsířu vod hózen nebo v mantlu. Dondete na to lehko. Najednó vám z kapsířa zmiznó dublony a nekdy aji celý šrajtofle. V tym případě je jasné vál, že u vás fachčí serpentýny Šlohník, vo tym nedéchéte.

No ale načapat ho u tý čórky je fest těžký. Šlohník je gómeles a kóří, jak to sfachčit, aby ho nikdo nečapl za flígr. Musite mět fištrón.

Prubnite třebajc přilepit bůra do kapsířa žvyksnó. Potym už můžete na Šlohníka v noci hodit čekanku. Dyž raky vodbóchnó půlnoc, ovarama začujete, jak nekdo tichonov sprostě bóří a funí jak lokača, je jasné vál, že vám Šlohník na tu flignu vlítl. Morgen potym sice zbliknete, že máte roztrhlé kapsíř, ale máte aspoň doličné cajk, že tam Šlohník byl.

Rukavicu švihnete do kontyša .... a nebo, a to je pro Šlohníka úplně névěčí pasovka, s ňó doklapete na fízlárnu, ať ju buchnó do šochtle se ztracenéma a nalezénéma cajkama.

Nekdy se flusník góme čenžnót na kvítko. Čučíte, brélíte a najednó se vedlevá kaktusa nebo tchynina blemcáku vylópne taký krpatý nenápadný kvítko. Vy vaříte těšany, páč negómete vo tym, že to kvítko je flaksožrót.

Je to flusník, kerýmu se hóká Buřťas. A už z teho ména je jasné valčík, na co máte dávat bacha. No na flaksu, parasy, sálámiska, čoklbuřty a šunku má ze šeckého nérači. Věčinó házíte můru na tatu nebo na bráchu, že vám scháloval vašu sváču a von to byl štengrbacil Buřťas, keré vám na kéru jede serpentýny. Ale jako s každym flusníkem je načapat ho přitem fest levandula, páč je vyscané jak džuzna do vajsový srajdy. Só ale járama vodzkóšený fligny, kerý na ňé můžete prubnót.

Nekdy je v ókeju voltr s plastovó atrapó šunkoflaksy. Takovó tó, keró majó pichló v každym kšeftě s flaksó, páč ta origo by tam čapla brablóky. Švihnete tutok flignovó šunku do špajzu a házíte čekanku. V noci potym začujete ovarama gřufanec do teho moduritovýho cajku a řáckó bóřku. To vám Buřťas na tu flignu hópl. Enem si to prubnite gřufnót do teho modurita. Ten vám tak zapiple kelcny, že máte minimálně na tédeň na šecku chálku vystavenó červenó kartu. A dyž se morgen špiznete do kvítkáča, kvítko flaksožravka je pali.

Nekdy ale můžete mět na kéru flusníka, keré je gómeles a na takýho Buřťasa je tentok valčík k prdu. Ešče je vygómaná jedna fligna, ale je to fest sviňárna a néé každé to zkósne. Kaufnete ve kšeftě ňáký čoklbuřty, jitrnice nebo tlačenó flaksu a šópnete to jako prezent sósedovi, že ste byli kňórovi na šlusový mávačce, ale tolik chálky néste štond natlačit za žebř.

Buřťas je z tychtok flaksovéch válek fest na haluzi, zapíše héblem ten betálné štyngec a v tu ranu bere dráhu k sósedům. No, ale jak hókám, je to řácké levingr na sósedy a tym pádem nic pro rovinový borce a kocóry, keří nescó na nikeho valit serpentýny, aby měli svědomí v ókeju a hercnu v goldně.

Flusníků je hafo druhů. Só flusníci, co vám vysrknó vajnoš nebo doblózujó škopek, temu se hóká Slopoš Další só zaséc v plusu z kokyn ..., takýmu rarachovi se zaséc hantýruje Kokynoš. Potym só flusníci, keří fachčijó řácké vopruz a imrvére vám zašantročujó nebo čenžujó cajky na domašově. Oldmutře třebajc šlohnó flignový kelcny a čenžnó je za dódovi. Takém flusníkům se hókáme Štengroš.

Ale bacha, só aji flusníci, keří vám na kéru vysadí helfku s pucováním kšíru nebo sfachčijó ordnung. Takýmu flusníkovi hókáme Lalapucoš, ale pasovka je, že só hafo vzácní. Lalapucoš fachčí samý dobrmanský války a nalifruje se na kér enem k temu, kdo má hercnu v goldně. Takže asik gómete, že zrovnajc k vám na čučku nedoklape, ale aspoň gómete, jak mu hodit zvadlo.

Poďme ale hodit voko na teho našeho Vomydloša. To je taky hafo vzácné flusník. A proč se mu hóká Vomydloš? No jasné vál, že to má doholpeca společné valčík s mydlem. Kaufnete ve kšeftě novodur štryclu mydla a za pár dňů je z teho enem krpaté kósek. A přitem ste si s nim vošplóchli plótve enem vobčas. Tym pádem je jasná válka, že máte v kópelce Vomydloša. Ale bacha, néé abyste gómali vo tym, že ho tlačí za žgraň. To si tak v klídesu šlófčíte v betli a najednó vás začne svědit štýlko. Nebo třebajc ve sňu máte haluze, že házíte voděrady ve vaně, nebo se cédáte sprchó. Kulový - to vám Vomydloš pucuje štýlko, páč zgóml, že ste čunča a sce vám s tó hygiénó trochec helfnót. Morgen máte fasádu jak dybyste proklapali myčkó na karizóny. No, až semka je to v ókeju. Seš zapiplané, betyš, Vomydloša na tebe. Ale nekdy se tatok čurina může fest dodrbat.

A tutok storku vám scu teďkajc špléchnót.

V jedný haciendě vegetila familka s dvóma voplégrama, keří byli fest na ranu. Borcom hókali Jura a Ríša. Asik už gómete, kde s nima byla fela. Fest se jim eklovalo piglovat si štýlko vasrem. To byl dycky těžké levingston, dyž jim mutra mázla befel na voděrady. Cédačku vařili enem v sobotu a přes tédeň se enem tak trochec vasrem halabala vopucovali, aby jim mutra nevyšila můru, že só imrvére zapiplaní. Na lontě každé gómal, jací só borci špindíry, no a domákl se teho aji Vomydloš, keré se jim pila nalifroval na kér a hnedkajc začl fachčit jeho pucovací války.

Morgen byli borci vod budky až k čapám komplet špígl nikl. "Co to je kurňa?" házela diviznu jejich mutra, "vy ste v noci byli hodit voděrady?" "No ešče to tak!" byli z teho pakátli těžce na haluzi. Na druhé deň to bylo jak přes kopírák a tak to valilo celé tédeň. Starý medvědi házeli přemysla, co s tym, páč každé druhé deň museli kaufnót novodur mydlo.

Vomydloš byl fest plusově proladěné, jak mu hokna šlape a začl v noci pucovat aji choroše. To už musela mutra klapat pro mydlo do kšeftu každé deň. "Co to má jako byt, kurnik!" bóřil tata, "Dyť já už klapu do hokny vybóchat rantále enem na mydlo! Esik to takto povalí dál, budem za chvilec chálovat enem suchó brzdu!"

V oltovéch járech mydlo totiž koštovalo těžkó krupicu. Starý medvědi nad tym imrvére vařili budku a vygómali, že na ně nekdo jede těžký serpentýny. "Nekde je tadyk zakopané čokl, v tym budó na tuty ňáký kózla, vo tym žádná!" špekuloval tata. "Povalím máznót dotazník nekemu, kdo góme, vo co go."

Tata kóřil mapu a valil štykl štreky valdecem do jedný pastóšky, kde kempovala oldmutra, kerá gómala sfachčit šelijaký kózelný utréchy a podělávky.

"Teta, musíte mě helfnót, ináč budem za chvilec švorc. U nás na hajmu valijó levý války, sme z teho šici fest na haluzi," špléchl jí tata. Dyž jí hókl, jaký pasovky u nich na kéru musijó zkósnót, oldmutra hnedkajc kóřila, kdo je ten štengrbacil, co jim háže holcnu pod vanilky.

"Sósede, hoďte se do klídesu, to se vám na kér nalifroval flusník Vomydloš. To je také krpaté rarach, kerýmu se ekluje zapiplaný štýlko, z teho nemusíte mět fedry."

"No, peří z ňé nevaříme, ale už nás z teho pucování fest svědí krupón. Sim vás, hóknite mně ňákó flignu, jak s ním vykévat."

Oldmutra šrotovala budku, hodila čučku do chytréch bichlí a ve finálce hlásí: "Na to se musí valit vod valdeca s fištrónem, už sem to vygómala. Večír si celá familka namydlite štýlko, ať nezbyde ani kósek mydla a fachčite to přes kopírák celé tédeň. Dyž nebude mět Vomydloš do čeho pichnót, zbalí kramle a veme čáru."

Tata bábrdli vysadil díkson, pila valil na domašov a sfachčili to rychtyk jak bábrdla hókla. Druhé deň, dyž vodlepili auglrolety to byl ale těžké levingston. Vomydloš, dyž nebyl štond zbliknót žádný mydlo, čapl před hajmem písek a tym jim vydrhl krupón jak za oltovéch járů, kdy vo mydlu ešče nikdo negómal, a tak měli všici komplet sedřené krupón. Šropáli bulili, že majó štýlko jak ve fajru a tata rači valil kaufnót mydlo, aby takó pasovku nemuseli prodéchat aji další noc.

No šecky průby vylifrovat Vomydloša pali byly balada vo kokynu. Tata s mutró už gómali vo tym, že haciendu střelijó a budó muset čenžnót adresu v notách.

Ve finišu jim ale helfla těžká haluz.

Na lont dosmykoval cirgus a s nim aji sajtna brósičů na laně a artistickéch žonglbojů až z africký hródy. Byla to sajtna vylochčenéch černéch maníků, keří si imrvére zonkčili a házeli ze šeckého čurinu.

Na tym lontě bylo zvykem, že jim familky mázli zvadlo k sobě na kér, aby u nich vegetili, než zaséc vodklapó na další štaci. No a tak na kér k našé familce nasmykoval krpaté černóšek v járech jak naši dva pakátli. Byla s ním řácká čurina, enem tata měl fedry, co se sfachčí v noci. Co na to asik vygóme Vomydloš?

Dyž všici zagróňali, Vomydloš zaséc naklapal na šichtu. Dyž zblikl novodur svišťa vařil ponéprv těžký radostovice z teho, jak je špicově švarcové a vysadil mu pucovačku jako prvýmu v lajně.

Šúruje, pucuje, pigluje ..., ale šecko těžké levingston. Kindoš je furt švarcové jak vix. To Vomydloša fest nakrklo. Dycky byl štond každýmu vypucovat krupón na vajsovo. Tak čapl do klepet réžák, brósí, brósí, ale šecka hokna k prdu. Byl z teho v těžkym ponoru a funěl vod tý makačky jak lokača. Po hoďce řácký fachy měl kalósek furt na krupóně sténé švarcové kolór a Vomydlošovi fest tekly nerviska. Makal celó noc jak bakeliťák, ale švarcovó řepu temu borcovi nebyl štond vypucovat do rychtyku.

Morgen, dyž kohót natahl luft a začl gdákat na plný kule, se musel Vomydloš zdekovat, aby ho nikdo nezblikl, až lidi vyplujó z regála.

Dyž se familka vylópla z fifky, byli všici fest na haluzi, páč jim štýlko v noci Vomydloš nevypucoval. "Jak to kurňa?" házela diviznu mutra. "Dneskajc měl Vomydloš asik fraj", házel přemysla tata. Hókli si teda, že hodijó čekanku, co se sfachčí další noc. Enem ta kukačka černóšek si furt drhl krupón jak divé a vařil, že měl asik v noci ňáký chmurkový fedry.

"Ajo ..., už to gómu, vodkaď fukéř fóká," zahlásil tata, "Vomydloš nemá fraj, vo tym žádná ..., no hodíme čekanku co se sfachčí dál!"

Do holpeca celá familka si naschvál před gróňačkó zapiplala ciferník blatem, všici gómem, že pro pakátly to bylo lalapupi.

V noci se sfachčilo ausgerechnet to, co tata gómal, že se sfachčí. Vomydloš začl tam, kde minuló noc musel hodit stopku a splašil si aji ňáký mydlo do foroty, ale šecko marný, těžké levingr. "Co to je, kurňa, za křivý války?!" vařil řácké világoš, "ten borec má imrvére švarcové ciferník, aji dyž mu drhnu krupón jak namydlené blic. Byl z teho tak v ponoru, že začl bulet jak krpaté filáč.

Morgen všici zblikli, až teda na Ahmeda, že majó fasádu v ókeju. "Betyš, takto to budem fachčit každé deň," dohókla se familka. "Aspoň zbliknem, esik z teho Vomydloš vycófe nebo néé," lochčil se tata.

Békání a bóření bylo každó noc vo štykl véš a taktok to valilo celé tédeň. No a v nedělu se nesfachčilo nic, kulový, tichonov jak na krchově. Vomydloš vzal čáru.

"Je to v pikách, ten štengrbacil je pali a zaséc bude šecko ve sténéch glajzách jak předtym," vařili radostovice do holpeca. A to díkec černóškovi, kerýmu vysadili těžkó děkovačku, aji dyž ten negómal za co, a kaufli mu aji ňáký prezenty a mutra mu uklohnila do košála jonatánové štrůdl, keré mu tak šmakoval.

A tak s tym Vomydlošem tehdá vykévali. Ale co vy? Valte se předtym, než zaplujete do betle vošprycnót vasrovicó! Teďkajc už gómete, že Vomydloš je dycky narychtované, tak si déte majzla. Jak si nevošprycnete ciferník třikrát za sebó, už ho budete mět nalifrovanýho na kéru. Jo a taky si vypucujte réče, ty má zaséc v pácu flusník Kelcoš. Že se vám vo něm nehantýroval? To neva ..., tak nekdy indy. Tak a teďkajc už pila do kópelky a fofrem do betle.