Jak sem zagreboval do sňa

Před auglama sem měl těžce nablikaný. Dyž sem se trochec zretýroval, zblikl sem, že hážu leháro na tratecu. Hópl sem teda horajn na haxny a začl sem špizovat, co se vokolo fachčí.

Jako prvé vál sem zblikl vágen zapasované ve výloze ňákýho kvelbu. Před tó káró házel čučku hlóček čumilů. Nekeří békali, další enem čučeli, inčí vytasili z kapsířa mobilfón a hnedkajc tu pasovku krótili, aby ju potym mohli šópnót na Fejsbůk a už gómali, kolik lajků jim to mázne. No, hókl sem si, že se povalim špiznót taky. "Ehm, soráč," hlásil sem tym čumilom, dyž sem valil skrzevá ten hlóček. No buď su móka, kerá negóme hantýrovat nahlas, nebo mě nečujó. Scel sem ten hlóček provalit na silu, ale prohňápl sem tym jak mesr másliskem. Ešče sem hodil votočku, esik sem nekemu nezhodil taškent, nebo nenatrhl mantl. Nikdo po mně ani nehodil voko, tak asik šecko v cajku.

Hodil sem čučku na ten vágen a zblikl sem, že je pod nim zapasované ňáké borec, kerýmu čóhajó enem haxny v natrhléch hóznách a sportšneky. To je hustý, ten pasr má sténý šneky jak já, hókl sem si pod fifku.

Potym mě ta pasovka prolítla gebeňó jak kolek retychpapírem. Ten pasr pod tym vágnem su já!

"Tak tomu hókám majstrštyk!" vaří nekdo. Gómal sem ho aji přes ten randál vokolo a to bylo fest čudný. Dyž sem hodil votočku za tym hantecem, zblikl sem borca vopřenýho vo výlohu teho rozbóchanýho kvelbu, jak na mě čučí a lochčí se. Bóračku měl na háku. "Klídes bori, no taks valil tlačit mraky, to je teho. Mohla to byt ešče věčí pasovka, to ti hókám." "Jaká věčí pasovka," hážu bóřenó, "dyť mně ten vágen fest rozhodil sandál! Proč nikdo z tych čumilů nic nefachčí? Kde je ňáká prvá helfka a retung? Totok musí byt to klinický zagrebování do sňa, než mně vysadí hercnošoking, aby mně zaséc hercna rumplovala a lajfka valila do ókeja?", vařím těžce hysterický války.

Borec ke mně doklape blížéc a hóká s chmurkó v auglách: "Gómu, že tadyk už néni co kurýrovat. Byť rád, že si štond zbliknót enem haxny, zbytek štylka je tutové levingston." "A teďkajc poď se mnó, poklapem na prohazuňk."

A tak sme valili. Klapali sme šórem, žádné kvalt. Ovarama sem začul retung a scel sem tam hodit navrátila, aby sem jim hókl, že su furt tadyk, ať mně prubnó vysadit prvó helfku. Ale gómal sem, že by to bylo sténak ku prdu. Tak sem mortborcovi mázl dotazník: "A kdo vlastně si?" Tak ňák sem ale gómal, že rychtyk vodpověď už gómu. Borec se vytahne na tři metry nad hródu, štrycla se mu čenžne na lebku a tutově mě sejme kosiskem vostrym jak réče kelcnový fišle. Mortborec ale hodil stopku a dyž hodil votočku, štryclu měl furt sténó. "Asiks gómal, že dovalim voháklé v inčí šolně, ale su posel zagrebléch," zahlásil. Je rychtyk, že dyž už valíš tlačit mraky, tak gómeš, že dovalí nekdo, kdo nebude voháklé v mikči s kapucó a kraťáglech. "Posel zagrebléch v tychtok hóznách? Si děláš prču!" "Černá šolna je už járy pasovka!" bóří mortborec, "Gómeš kulovku, co u nás teďkajc frčí. Tutok hoknu fachčim už ňáké ten jár a všici z tych hózen byli v plusu!" nahodil do placu. Tak sem enem pokrčil rameniskama, páč sem negómal, esik další tři kila járů s nim nebudu na jedný cimře, tak aby sem neměl domašovské utrum.

Valili sme dál po tratecu, vágny protivá nám smykovaly, jak dyby sme byli ducháli. Dyž nad tym gómu, byli sme ducháli. Mortborec teho moc nenahantýroval, ale já sem měl hafo tázanců, kerý sem mu scel máznót. Prubl sem ten, na keré sem házel interes v budce névíc. "Kam teďkajc vlastně klapem?" "No kam gómeš, že bysme mohli smykovat?" nahodil lochec mortborec. "No asik házíš čučku po ňákym tunelu néé? Tadyk za tyma barákama vo jednym gómu," hókl sem. Mortborec na mě hodil špíz, esi nésu pobóchané, že na ňé vařím serpentýny a hlásí: "Tunely só pro móky!" Ale nic inčího k temu nešpléchl. Štrekó sme zblikli duchále, keří si to nekam hasili s inčím mortborcem, ale byl sem v takym ponoru, že sem s nima ani neprubl hodit hantec. Jeden z tych mortborců vohozené v mnišský šolně z patnástýho kilojáru zrovnajc házel vysvětlivky jedný koc, kerá před tym, než natahla brka, valila kamsik na raku, ale rozhodila si sandál vo pangét. Štylko ji vodplachtilo ešče pět metrů do křa, z kerýho valila pródem malinovka. "To je Gregor," hlásí můj mortborec. "Von si dycky doklape pro jungšálky a feškoc, je na to trochec ujeté."

Doklapali sme až na finiš štatlu a mortborec hlásil čáru do valdeca. Začlo sem mně to těžce eklovat, tak sem mu zaséc mázl dotazník, vo co tadyk go. Mortborec hodil na fleku stopku a s kyseló štrycló mně hóká: "Seš s tyma dotazníkama votravné jak švihadlo v hóznách! Všici zagreblí, s kerýma sem šmatlal finišovó štreku, měli mordu zamachlovanó, házeli čekanku, co se sfachčí, ale ty sceš furt enem házet hantec! Ale máš štígro, už sme tadyk. Dyž hodíš špíz skrzevá tytok kře, zblikneš futra, na kerý hodíš buchec. To só futra k zubaté." "Jaký futra k zubaté?" čapl sem fedry jak sviňa, "Sem gómal, že vy všici mortborci ste zubatá." Borec nahodil lochec a hlásí: "Néé, zubatá je naša švica. Gómeš, jak dlóho bys byl šprajclé pod tym vágnem, dyby všecky ťuhýky musela vobrósit naša švica?" "Na to sme tadyk my. Čapnem zagreblý za klepeto a vodtahnem je k tymtok futrám." "Doklapeš tam, čapneš numero, hodíš sicnu a vaříš čekanku, až na tebe donde lajna. Potym se švicó hodíš hantec a vona ti špléchne, co s tebó sfachčí." Vo tym žádná, že sem měl peří, ale hókl sem si, že věčí pasovka už to byt nemuže a tak sem valil. Ešče sem hodil votočku na mortborca, keré se furt lochčil a vařím: "Měl bys neco sfachčit s tym štyngecem z držky. To je rygól, jak dybys mordó házel barvu," a hodil sem těžké lochec. Ve finišu sem zblikl, jak mortborec scel nahodit bóřenó, ale v tym sem ovarama začul randál, jak dyž pukne prigl, před auglama mně provalil blic jak sviňa a potym byla tma jak v pytlošu.

"Bori, gómete mě? Švico, jak je na tym?" Měl sem štylko jak ve fajru. "Kde to su?" scel sem špléchnót. Ale na štrycli sem měl přiheftló luftmasku, z haxny rórky s malinovkó a ešče hafo inčích cajků. "Bori, esi mě gómete, zagingléte gebeňó," začul sem nekeho hantýrovat. Trochec sem to teda prubl. "Betálný. Musim vám špléchnót, že ste ve špitlu. Měl ste bóračku, zramoval vás vágen. Štígro je, že ste celkem v cajku, ale pár tédňů si tadyk hodíte leháro."

No za dva tédně mně felčaři špléchli, že mužu valit na domašov. Hókli mně aji vo tym, co se sfachčilo po tý bóračce. Z pod teho vágnu mě pár borců vylifrovalo aus. Borci z retungu mně pak házeli prvó helfku asi štyry minuty. Nikdo néni štond špléchnót, jak je možný, že su v ókeju. Že mě fachčí budka a nésu z teho móka zralá na šaškec, to je pré prezent vod Velkýho kiloša. No moju šolnu museli vodlifrovat do kontoša, páč byla zašvihaná malinovkó, tak mně pučili ňáký hózny a tričmen, ale šneky se pré nekde zašantročily.

Na futra vod mý cimry hodila buchec švica. "Nekdo vám dovalil prezent. Ale nehókl méno, byl to takové divné borec a fest mu štyngčilo z mordy." Vodmachloval sem šochtlu a v ní byly novodur sportšneky, rychtyk taký, co sem měl před bóračkó, a u teho našrajbčené cunt: "Zdarec, gómal sem, že by se ti mohly šiknót."