Jak sem vařil těšany curyk do bódy

Šecko se semlelo na hodině těláku, dyž sem si sfachčil bebino. Scel sem čapnót mičudu, ale hodil sem tlamu, v klepetu mě réplo a zahlásilo konečnó. Jasné vál byl, že musim klapat za felčarem, ať mně na to hodí čučku.

Muj nélepčí kema David hnedkajc špléchl učitelskýmu, že povalí se mnó a vysadí mně štrekó helfku, páč už byl fest natěšené, jak na chvilec čapne vopušťák z bódy.

Névíc betyš na tym bylo, že budem z bódy pali zrovnajc na dvóhodinovku s učó Adamcovó, tutovó megeró, kerá měla natočený už řácký járy na tachecu. V budce ji začl házet buchec na futra ten skopčák Alzhajmr a tak to s ňó chvilama byla těžká pasovka. Jednóc, dyž sme s ňó měli hoďku matyky, felila našu třídu, naklapala do inčí, v kerý nikdo nebyl a potym šmírovala nakrklá po celý bódě. Dyž nás ve finišu našla, bóřila, že sme ji sceli zdrhnót a hnedkajc nám vysadila písemnó prubu z chemickéch válek, aji dyž sme měli mět matyku. Dyž sme ji vo tym hókli, nahodila enem zlomyslné lochec a buchla nám doholpeca basu.

Adamcová měla ale jedneho voblíbenca Laďu Stojana. Tentok borec, keré ji lezl do gébišu, byl štond pro ňu klíďo aportovat holcnový prygle jak čokl, enem aby nerupl na vízo z matyky a z tech chemickéch válek.

Laďa byl fest mošna a furt scel se mnó a s Dejvem kamošit, aji dyž my sme mu na to házeli těžké kakáč. Laďa taky vařil imrvére ňáký medový války na kocóry a gómal, že je v tym fest machr. Sám si začl hókat "Kasanova", páč asi negómal, že Kasanova byl borec s fešnó fasádó a ne jak Laďa, keré měl štryclu jak rozhňáplé pomeranč. My sme mu zaséc hókali "Debžot".

"Jak sis to sfachčil?" mázl mě dotazník felčar na chirdě. "V těláku", špléchl sem. Felčar hodil lochec, dovalil k nástěnce, keró měl pichló na futrách a čmrkl tam další čáru. Měl jich tam už hafo, jak dyž muj onkl Miloš valí na škopek a na cechu už néni, kam čmkrnót další hrnec. Hodil voko na to bebino a hókl, ať s tym valim na ertégéčko, a potym doklapu curyk zacálovat tři pětky do jeho špórkasy.

Tak sme razili s Dejvem do špitlu ke svatý Anči a byli sme těžce plusově proladění, že máme na hoďku s Adamcovó vopušťák.

No to sme ešče negómali, jaká pasovka se sfachčí. "Zdarjaxsviňa borci, vy ste taky zdrhli z bódy?" začuli sme ovarama za cemrem ňáké hantec. Dyž sme hodili votočku, gómal sem, že mě tutově jebne hnedkajc na tymplu - byl to Laďa Stojan.

Čapl nás vokolo ramenisek a hóká: "To je laláč borci, že sme tadyk šici doholpeca." My sme po sobě enem hodili auglama, kdo z nás si prvé hodí mašlu.

Ve špitlu sem klapal na to ertégéčko a Laďa buchl Dejvovi do klepet aksindu a bundíř, že valí máznót dotazník jednemu felčarovi, tak aby měl pozichrovaný, že mu David nevezne čáru.

Dyž sem dovalil curyk z ertégéčka, zblikl sem Dejva v těžkym ponoru vověšenýho tema Laďovéma cajkama jak vajnachtová jedla. Hókl sem mu ať na to hodí kokyš a ty cajky šópne na židlofon, že je duchyši, co tam házeli sicnu, nezačórujó a valili sme pali.

V tu ranu sme ovarama čapli, jak na nás nekdo huláká přes celý chodbisko: "Borci, co to fachčíte? To je levingston, takto mně zdrhnót, hoďte na mě čekanku, já už taky valim."

Páč sme byli móky, hodili sme stopku, než k nám Laďa dosmykoval. No štreka curyk nám čapla věčí časůfku, než dyž sem valil do špitlu s tym bebinem. Laďa házel machra, jak to špicově góme s kocórama a jaké je na tytok války těžké ajnštajn.

Dyž sme doklapali k bódě, Laďa nám pruboval nabušit do budky, ať nésme móky a valíme s nim natajnačku za bódu, že bude čurina a vygómem ňáký betálný šolichy. My sme mu špléchli, že néé, páč házíme těžké radovanec, že sme byli štond naklapat curyk na prubu z chemickéch válek s Adamcovó.

Vo tym žádná, že pruba byla tutová pasovka, páč sem vubec negómal, co se po nás sce a tak sem zaséc čapl basu. Adamcová, megera jedna pobóchaná, nám ešče špléchla, jak je špicový, že sme doklapali curyk na tu prubu. No zahantýroval sem jí, že sme na to s Dejvem vařili těžký těšany... a aspoň jednó sem na ňu nejel serpentýny.