Máme na domašově micku. Néni to naša prvá micka a asik ani néé finišová. Na prvé čuz je to micka jak každá inčí. Vaří lísanó, somruje vo chálku a ze šeckého nérači trtá za všeckym, co se kotólá po linu. Dyž ju nekdo čapne do pazór, ztuhne jak štolverk a vaří budku, jak pila zbalit kramle a praskat do dža. Je v goldně, dyž může vyvalit šunky na balkecu a zoncnit se, ale bacha, dyž se feló zabóchnó futra. Micka je v tu ranu v těžkym ponoru, hází hapták u teho fenstru, škrabe do ňé drápiskama a mňóká na plný kyble, aby sme zgómli, že se na ňu sfachčila podělávka.

Dyž ju semo tamo vemem sebó na vélet na chatu a pustíme ju aus, aby si trochec protahla haxny, micka se vylepí pod nébližší křák a špílčí nefachčenka. Jak ale zblikne, že sme naklapali curyk do pastóšky, zaséc začne házet na plné kýbl můru, že sme ju tam nechali na sólovku.

Vona je taky těžké hanťák Pampalíny. Hantí šecko, co jí nemůže natrhnót krupón. Takže brablóky, sedmitečkový slunka a móchy - tem sce vysadit bubeníka ze šeckého névíc. Hantí je rovnó v luftě a je v tym fest macháček. Mócha vod ní kópí granát a potym si s ňó špílčí jak normiš micka s mausnó. Věčí zvěřinu enem špízuje, ale to je šecko, má asik fedry. Třeba také nakrklé křečmen se s ňó nemaže a gřufne ju do vanilky. Naša korela na ňu imrvére fachčí kamikadze a morčisko ju má těžce na háku. Aji fišla v akvárku na ňu hází bez fedrů čučku, dyž tam micka dohrne slopnót si vasrovice a zahnat tekuté módr.

Dyž nám valil tlačit mraky prvé křečmen, sfachčili sme mu šlusovó mávačku. Náš krpaté šropál z teho byl v těžký chmurce, tak sem mu mázl slibůvku, že kaufnem novodurovýho. Ve finálce z jedneho křečmena byli dva, aby ten prvé měl kamoša. Měly to bét křečkoc, jak nám hókla koňadra ve zveráču, kerá jim před nama hodila čučku mezi haxny. Za ňákó časůfku se začly v klecířu vařit ňáký voltry, páč ty dvě švice fachčily levý války, jak dyby jedna z nich byla spíš brácha. Než bys byl štond zrechnit kolky na paprčách, v kleciřu bylo nafolovaný křečmenama až po dekl. No, křečmení kindoše sme vodlifrovali curyk do zveráča a staří medvědi gafli sólo šláfcimry, aby měli na lupačku vysazenó červenó kartu.

Ale curyk k micce. Jedneho járu bylo tolik much, že už z teho hantění byla micka tak ucasnovaná, že na ně házela kokyno a tak sme narafičili mócholapačky. Lepivó nudlu sme mázli v kuchči na lustr nad ponkem. Byla to betyš gómka, páč za pár hodin tech much, kerý nás fest prudily, bylo hafo míň. Enem jedna štengrbacil veliká masařica tu lepivó flignu progómla.

Micka se vylópla s fifané a začla ju hantit. Tlapó jí v luftě vysadila dardu na budku, že masařica zaplula kamsik za športhelt. Všici sme gómali, že mócha valila tlačit mraky, páč byl hoďku tichonov, ale vona to ňák rozdéchala, zretýrovala se a valila po linu. Micka, jak to zblikla, házela těžkó diviznu, páč nesmrtelnó móchu ešče nikdá nezgómla. Ve finišu po ní hópla, ale mócha vzala čáru do luftu. Feló ale gafla pasové azimut, páč trefila ausgerechnet tu lepivó nudlu na lustru a zvostala tam zkyslá bzučet. Naša geroj micka, ale svó mixnu z móchó nescela vodpískat a tak hópla na ponk a scela jí vysadit finišové buchec. Natahla k móše čumák a asik jí scela vysadit lóbanec před tym, než ju pošle do dubovýho spacáka. V tu ranu Micka na fleku ztuhla jak štolverk, páč zgómla, že se jí fósky přiheftly na tu mócholapačku a hnedka potym aji hébl. Začla cófat, páč gómala, že jí to helfne, ale co jednóc mócholapačka gafne, temu už nikdá vopušták nevysadí. Micka furt cófala s lapačkó na dyni, ale nezgómla, že ponku už končí holcna. Zadní vanilky zahrabaly v luftě, asik vteřinu plandala za čuňu a potym se lapačka přervala a micka zahučela pod ponk. Jebla sebó na lino a trtala do dža, ale lapačka za ňó vlála jak fangla. Za chvilec v tym byla zafačovaná jak mumia. Museli sme ju čapnót do pazór a za festovního mňókání z ní ten cajk strhnót a potym ju vycédat, páč byla komplet vod teho sajrajtu dolepená jaxsviňa.

Dyž potym ta naša vyfédrovaná micka s mokrým džíndresem házela leháro na linu, prolítla vokolo ní luftem mócha. Beztak némlich ta, kerý scela ešče před chviló vysadit bubeníka a vona štígrem z tý lapačky v tym švuňku gafla vopušták. No, dyž ju micka zblikla, ve věčím ponoru sem ju ešče nikdá nezapsal, vo tym žádná.