Hnědka

Byl kaltnové prosincové večír, vajsová srajda z nebála ešče žádná na hródu nebuchla, ale kosigin byl řácky pod nuló. Vo tym žádná, že už dyž hážó raky pátó vodpolko, je venku tma jak v pytlošu.

S našim čoklem Matyldó musim valit na prohazuňk já, páč stařka má fedry klapat na sólovku. Buchl sem teda Matyldě vokolo krkovice špagát na čokle a do kapsířa sem nacpal sáčky na hnědku.

Su totiž dycky fest nakrklé, dyž do ňáký hnědky nasmykuju šnekem, tak po svym psisku sfachčim na hródě ordnung a to kokyno dycky buchnu do sáčku a potym do kontyšu.

Vegetim na kéru u Boby, takže na prohazuňk valíme skrzevá Augec, páč se tam Matylda může betálně vyblbnót. Kamoši u škopku mě hókali, ať dávám majzla, že tam vobčas prudijó fetingři, ale já sem tam ešče nikdá žádnýho nezblikl.

A tak valíme. Zmrzlý holcnový haluze na hródě křupó pod šnekama, čokl mózuje vokolo a háže čučku po tymplu, kde položí kábl. Hóknu si pod hébl, že si dám ešče čóda, než sfachčí to, proč sme tadyk. Merčím Matyldu, esik už nepřičapla, páč aji dyž mám sebó krpató edisonku, je tutové levingston zbliknót hnědku, dyž negómeš rychtyk tympl. No kokyno je aus, valim pro ňé a můžem klapat curyk na domašov.

Vyndal sem z kapsířa sáčky a zblikl sem, že je mezi něma aji takové krpaté neprůhledné taškent, v kerým si stařka asik kaufla ňáké špicové voňavé dežodorant. Čapl sem jednym sáčkem kokyno, buchl sem to do teho taškenta, gafl sem ho za ty krpatý ucha a scel sem ho valit buchnót do kontyša. Kontyš byl ale štykl štreky vode mně, tak se pískl na Matyldu, že už valime pali a ta pila dosmykovala, páč jí už asik taky byla klendra.

V tu ranu zahamovala na fleku, zježila džíndres, házela čučku kamsik do křa a vařila vrčenó. Z teho křa se vylópl ňáké vyhublé pasr s kapucó na budce, až sem házel diviznu, že sem ho nezblikl dřívějc, páč štyngčil na tři metre.

Hókl sem Matyldě, ať se hodí do klídesu a vařil sem čekanku, co se sfachčí. "Co to máš buchlý v tym taškentu?" zabóřil ten pasr. "To je enem hnědka!" špléchl sem mu curyk a rozhodil sem kótky do rohlíka. "Nevař na mě serpentýny a naval ten taškent, ináč ti vysolim bubeníka!" vaří pasr. Tak sem enem pokrčil ramenama a taškent sem mu buchl do pazór. Borec pila čapl taškent a trtal pali.

Chvilec sem házel na fleku stopku a potym sem čapl těžké lochec. Dóznó mě valilo, jaké ksicht ten pobóchanec nahodí, až zblikne, že sem ho nepucoval a hodí do taškenta čučku.

Dyž sem to na domašově špléchl stařce, néprv z teho byla na haluzi, ale potym sme z teho měli čurinu ešče řácké chvilec. Tak si déte majzla, dyž vám nekdo hókne, že má enem hnědku, muže to byt rychtyk válka.