Gulliverovy štreky vod Jonatána Swiftovéch
Prvé kósek: Štreka do Liliputu
Gerojovi týtok storky hókajó Lemuel Gulliver. Je to študované gómeles, keré rád lóská bichle a góme hantýrovat nekolika hantecama. Je to votrkané mariňák, keré už nekolikrát valil po slaný lóži na šalupě jako felčar. Dá se hóknót, že už na svý augle zblikl hafo šelijakéch divnéch cajků a enem tak neco na ňé nemuže bafnót.
Jednóc gafl hoknu na šalupě, kerá měla valit po slaný lóži na jižní azimut glóbusu střelit ňáký cajky indošom. Ale jak už to bévá, šalupa na tý štrece štrngla v bóřce vo gryml, keré ji uvařil na bočmenu lochnu jak sviňa a začla švuňkem slopat vasr. Nikdo z tych pechfóglů na šalupě to samo nerozdéchá kroměvá Gullivera, keré štígrem došvimčí k ňákýmu vostrovu, kde po tym kraulování vytuhne na břehu.
Dyž vodmachluje auglrolety, zblikne, že nemuže pohnót štylkem. Klepeta, haxny a dokonca aji harizony má přiheftlý k hródě ňákéma teňónkéma no festovníma špagátama. Na bauchec se mu po štaflách vyškrábó ňácí krpatí borci né věčí jak malé škopek a bóřijó na ňé divnym hantecem, keré negóme.
Gulliver jim prubl zahantýrovat, ať nemajó fedry, že je dobrman, ale veškeré hantec těžké levingston. Až dyž konečně ňákýmu pasrovi s fištrónem cvaklo gebeňó vodmachlovat Gulliverovi pastelky, dohókali se posuňkovym hantecem, že jim nesce vysadit bubeníka.
Potym s nim doklapali do hlavního štatlu hródy Liliput, kde se na ňé dovalil špíznót jejich kajzr se stařkó a sajtnó véšek a snobálů, kerý tam bačovali. Kajzr bóchl Gulliverovi befel, ať vytahne šecky cajky z kapsířa, esi tam náhodó nemá skovanó ňákó hrubó zbraň, s keró by je všecky mohl poslat tlačit mraky. No měl tam enem honiháro, špígl, šnuptychl, čočmeny, kapsířový ráčmeny a další vobyčenský vály, na kerý ale ta krpatá sajtna čučela jak péro z divana, páč nic z teho ešče nikdá nezblikli.
Gulliver byl módrové, a tak mu dovalili chálku na krpatéch vozékách, kerý tahly minihajtry. No na jejich poměry teho scháloval víc jak bas vometáků z Pšonska. Liliputské vajnoš slopal rovnó z beček, ale pro ňé to byla enem krpatá štampecka. Kajzr mu vysadil šest kilo pasrů, aby mu helfli se všeckym co mu budkó blikne a névěčí gómelesy z jejich hródy, aby mu nabušili do gebeně jejich hantec a mohli se spolem dohókat.
No liliputi se už hafo járů mixnili s vedléším kingálstvím Blefuskem. V Liliputu měli všici peří, páč vojcli z Blefuska zrovnajc valijó na šalupách na jejich hródu a só narychtovaní na řáckó mlatu. Kajzr Lililutu haže dófačku, že jim Gulliver hodí helfku a Blefusákom vysadí bubeníka. Vo tym žádná, že jim Gulliver helfne, dyž mu solijó pod hébl samý betyš války. Někerý šalupy gafne do pazór jak cajky pro šropály, někerý enem vodfókne pali ale ty co na ňé šijó šípiska, na ty hňápne haxnó a zadupne je do hródy jak vajgla a mlata je švuňkem ve finišu. Všici hókajó, jaké je Gulliver bétálné geroj. Kajzr je z teho špicově proladěné, háže Gulliverovi před šeckyma gratulejšn a sce aby klapali na hródu k Blefuskom vysadit jim finišovó mlatu.
To se ale Gulliverovi ekluje, páč na ňé Blefusci neuvařili žádné levingston a enem proto, že je takové óbrramloň, se s nima nesce štengrovat.
Snobáli a véšky z Liliputa se fest nakrknó a nahókajó kajzrovi do budky, že na ně Gulliver jede serpentýny a voltry, a scó ho buchnót k mlénu za to, že se za ně nesce dál mixnit.
Gulliver na ně teda hodí kokyš, zdvihne šunky a než só na to lilputi štond neco špléchnót, je po pár krokách pali. Potym valí hodit čučku do teho druhýho kingálstva, esi je to tam taká levandula, jak mu v Liliputu hókali.
No só tam ausgerchnet sténý móky, kerý zase scó aby za ně natrhl krupón Liliputském, a tak aji z tama veme čáru.
Jednyho dňa, dyž valí na prohazuňk vokolo slaný lóže zblikne v křu skovanó staró kocábku, hodí do ní chálku a cajky a valí pali. Po ňáký časůfce ho zblikne šalupa, kerá valí štígrem vokolo, hodí mu helfku na domašov.