Futra
Ty brankový futra byly řácky oltový. Nikdo už ani negóme, esik dysik měly origo blajkecové kolór přečmárané na hnědé nebo esik byl origo ten hnědé a potym to přemázli tým blajkecovým. Dybyste v naší familce vegetili už hafo járů, gómali byste, že ty futra byly řácké štengrbacil. Dyž se jim zascelo, jely na vás těžký serpentýny. Jednóc fachčily řácké randál oltovéma pantama, indy zaséc nešly vodšpérovat a nebo jim zhučela klika na hródu. Esik to byl prvé, druhé nebo třetí valčík, jednóc za čas každé z naší familky musel ty brankový futra holt přehópnót.
Ešče teďka mám v budce bildnu našeho pechfógla dódy, keré je musel přetraverzovat v novodur kvádru, páč hrnul na scuk duchyšů a scel mět aspoň jednó za uherák ranu jak šohaj. Ten zapiplané blajkecové flečmen na hóznách už potym wirpůlka nikdá nevypucovala, aji dyž sme prubli snáď šecky pucprášky na celým glóbusu.
Indy si zaséc vytahla švarcovýho Peťana naša oldmutra, kerá byla vod jungšálskéch jařin na tělák tutová lama. Kvůlivá temu jednyho dňa zkysla házet na tech furách sicnu jak na hajtře a mávala plótvama jak na prvýho mája, aby gafla balanc a nezahučela do křa.
"Taktok to dál nende!" hókli sme si jednó na familkovým scuku, kde sme všici vařili budku u ponku v kuchči. "Tytok pasovky už mě fest štengrujó v řepě!" vařila nakrklá mutra, kerá házela do placu můru a u teho klohnila gulin. "Schrastíme a namóglujem tam novodur špéruňk," vygómal dóda a všici sme mu to pila vodkévali. Jak se hóklo, tak se ufachčilo. Na druhé deň všici borci z familky, páč sme kóřili, že to bude s futrama óbrmlata, hodili hapták u futer s narychtovaným vercajkem. Šéfoval temu dóda jako těžké járama voprubované mechoš a všeckém hantýroval co v tý mixně s futrama majó fachčit. "Kurňa, vyvrté to lepčéš! Néé tentok laťák, ten věčí! Máš to šédrem!" Kocandy házely čus fenstrem aus a šecko špizovaly. Za půl hoďky byla mlata ve finišu. Dóda ešče rozmógloval a vypucoval fabku a šópl curyk oltovó kliku, páč ta novodur se nám nekde feló zašantročila. Byla to tutová lalačučka. Všici sme se plácali po cemru, jak sme tem futrám zatli tipec a gómali sme, že už bude šecko v ókeju. Radostovice sme vařili enem do dalšího dňa, kdy tata čapl košál s vajcama, že ho dotlačí našemu onklovi. Valil k futrám jak geroj, hvízdal si pod hébl ňákó zonku, čapl za kliku, scel vodšpérovat, ale futra zvostaly šprajclý a tata, keré byl narychtované durch pila proklapat, už neměl časůfku zahamovat. Košál mu vyhópl z klepeta a vajca byly v tu ranu rozšmelcovaný všade na dva metry a u teho si samo tata aji vo futra rozhodil sandál. Gaflo asik půl hoďky, než sme ten tympl vypucovali a hózny zaprasený vod tý vajcový srajdy valily fofrem do wirpůlky.
Na dalšího pechfógla sme nemuseli házet čekanku moc dlóho. Švica valila za kadeřnicó a páč už šrotovala budku nad tym, jaký páčo si nechá ufachčit, feló se jí ty rozdrbaný futra vykóřily z glocny. "Co s tym zaséc je, kurňa!?" vařila můru a casnovala s klikó. Hodila čuz na raky a páč už měla sekeru, prubla járama vodzkóšené hópanec přes futra. Pasovkó ale zavanglovala šnekem vo futra, natrhla si krupón a místo za kadeřnicó valila na chirdu.
Indy nám scel vysadit vizitačku náš onkl, keré to má k nám ze svý voblíbený paluše co bys grymlem švihl. U týtok storky sem ofiko nebyl, tak vám špléchnu, jak sem to začul. Onkl, keré vyblózoval "pár" škopků se domóňal k tem futrám, kerý, jak v tu ranu gómal, byly zašpérovaný, páč dyž do nich prubl dlóbnót, byly zamachlovaný. "Si fachčíš čurinu ..., totok mě nemůže vysadit stopku," vařil si pod fifku a scel je přetraverzovat. Levá vanilka, pravá haxna a přehópnót se. To je základní valčík, keré si musíš nabušit do budky. Buch, rana, onkl vyplesklé na hródě. "No nic, prubnu to ešče jednó!" a jeb sebó curyk na gébiš. Vono to bylo v časůfce, dyž raky házely skoro půlnoc, tak ho nikdo z nás nezačul. Prubl to ešče pré asik dvakrát a potym jak byl vyfluslé, zalomil to v půli štreky a morgen sme ho zblikli šprajclýho na futrách jak gróňá.
Páč zvyk je železná košula, pasovek a levingrů s oltovéma futrama bylo ešče hafo. Teďka už to berem jako familkovó čurinu a dohókali sme se, že ty štengrfutra só taký naše familkový prokletí a čenžovat je za novodur nebudem. Tuty ale za pár jařin nekdo zahlásí do placu: "Je to pasovka, taktok to dál nende!" vo tym žádná.