Čurina v zólošce

Su borec pro každó čurinu, a tak sem jednyho sobotního vodpoledňa vygómal, že se povalím špiznót do zólošky. Hókl sem si, že to ale trochec vošéfuju, aby z teho měli lochec šici, co mě zbliknó. Valil sem teda do sklepa, kde sem čapl krupón z meďóra, kerýho trefil kuló z krochny mezi augle můj pradóda. Ten byl vyhlášené lovec Pampalíny, ale věčinó lovil enem havaje a jeho pak zaséc lovili borci tech debrecinek s keréma měl šmajchl.

Voháknót se do teho meďórskýho krupóna nebyl žádné laláč. Aji se potym nasókat do vágnu za kolečko a šofcovat přes půl štatlu byla těžká hokna. Hafo lidí, kerý karizónó smykovalo protivá mně házelo těžkó diviznu, dyž zbliklo meďora ve vágnu, keré valil azimut Bástr, kde je ta zóloška buchlá v berglu.

Vyhópl sem na parkáču z vágnu aus a už sem vařil těšany, že bude čurina jak v tý merchně Byl jednó jeden kingál, kde si borec taky vohákl džíndres z meďóra. Hópl sem na šecky štyry vanilky a klapal k zóloškový kase jako origo meďór, semotamo sem aji hodil vrčenó. Každé kdo mě zblikl, zbalil kramle a valil pila pali, takže dyž sem došmatlal ke kase, byl sem tam enem na sólovku. Aspoň sem nemusel vařit čekanku, až na mě donde lajna. Koc za kasó na mě čučela jak péro z divana a dyž sem ji hodil somr vo lupeň, málem to s ňó šlehlo. Rozklepaným klepetem mě švihla do pazóry lupeň, v auglách těžký fedry a dyž sem vytasil kešeňu, že zacáluju, rači pila stahla fenstr a zahlásila machlbery. "Nemusíte mět fedry, to je enem čurina! To mně nehantýrujte, že to tadyk na vás v krupónu meďora ešče nikdo neprubl?" zahlásil sem do placu, ale nikdo mě nečul.

V tym chlupatym džíndresu mně začla byt fest hicna, tak sem ho shodil aus a skoval do křa, že si ho štrekó curyk zaséc vemu na domašov.

Štrekó horajn do berglu, kde je naša Brnisková zóloška pichlá, sem naklapal za každó zvěřinó, aby sem si vybléskl bildnu mym novodur foťákem. Enem u lachtanů to bylo vo fós, že sem s nima málem hodil voděrady. Jak sem se natahoval přes pangét, že si sfachčím selfíčko, jeden z tych lachtanů v bazéně buchl plótvó do mičudy, kerá mě trefila do budky a já sem málem zahučel do teho cédáku za nima. Ve finišu sem doklapal horajn na bergl k elefantom. Jasné vál, že sem hnedka vytahl z báglu foťák, že si je vyblésknu. No, scel sem mět tu bildnu ale špicovější než šici lidi vokolo, tak sem vyhópl horajn na to holcnový plotisko, abysem tem elefantom čučel rovnó do auglí, přecik enem měřijó skoro tři metry. Vo tym žádná, že dyž mě zblikl ten névěčí elefoš, asik fýra stáda, hnedka se dovalil špiznót, proč hážu macháčka na plotisku tak vysoko nad hródó. Já sem měl narychtované foťák a bléskal sem jednu bildnu za druhó. Dyž slonisko doklapalo až ke mně, šmíroval sem ho přes foťákové kukec, páč nemám digitální. Ponéprv mě hodil chobotem po cemru lehkó testovačku v báglu, ale dyž zblikl, že tam nésó žádný kokyna, asik se nakrkl a z chobota mě vosolil vasrovicó přes ciferník. Ten nečekané régensburg čaplo dole ešče pár lidí, co tam házeli čučku se mnó a vysadili mně bóřenó, že je to moja fela, páč ho pré štengruju. Vařil sem budku, že nemám vyblésklý ešče krokóše, a že na ně povalim hodit voko. Ale potym sem si hókl, že vzhledem k temu jaké su dneska pechfógl na to rači hodím kakáč a nechám to příště. S mým štígrem by ňáké krokóš vzal ze zólošky roha. Museli by hodit voláre ňákýmu gerojovi, keré mu vysadí mixnu a měli bysme ve finišu na rathausu buchlý ve futrách krokóše dva.