Cédačka na Dobráku

Dvacet járů temu curyk sme s kamošama a jejich kocórama razívali každé pátek na kolovačku, betálné bigboš a špicový slopačky. Startovačka tychtok spářek byla dycky na jaře, kdy kaltna začla házet mávačku a do holpeca sme vařili těšany, jaké to bude zaséc lébuňk.

Dyž už raky házely skoro morgen a šmidlibojs, keří vařili bigboš, už byli vyšťavení a zahlásili konečnó, córali sme se potym Štatlem curyk na domašov. Házeli sme na tytok morgenový prohazuňky těžký těšany, páč sme dycky ešče nekde kaufli lampy s červem. Glgali sme štrekó a hantýrovali vo blbinách, kerý nám zrovnajc valili budkó. Nekdy sme třebajc hodili sicnu v parkále pod Pitriskirchnó, kama nikdá neklapali benga, aby nás prudili za řácké lochec, keré sme tam vařili.

Naša sajtna měla asik dvě pětky pasrů a koc a šici sme byli těžce nabušení hormónama. Věčina z nás vegetila v Žabinách a tak jednóc v létě, dyž sme klapali z flámu, sme razili vokolo Dobráku. Jeden náš kema tam fachčil brigošku jako Mič Bjůkenen a vygómal špicovó podělávku. "Já mám sebó klíče, dime se vošpléchnót na cédák!" Betálný, šici sme z teho byli těžce v plusu, že hodíme voděrady zadara a ešče k temu na Adama a s kocórama bude špicové šmajchl. No byli sme fest natěšení, a tak sme shodili hadry a pila do bazéna. Vasr byl vyhajcované po celym dňu, moncl rumploval jaxsviňa a my sme vařili blbiny jak pobóchaní kindoši. Sfachčili sme těžkó čurinu vokolo bazéna, kocóry sme házeli do vasru, no, vo tym žádná, že piščely, jak se to vod havají čeká. Nekeří se za chvilec nekam zdéchli a tak se po ňáký časůfce už enem šeptalo.

No, co vám budu hantýrovat, lupalo se všade, kde byl volné flek. Ve vasru, na dečmenech, v bódkách, všady sme ovarama čuli lověnové hantec. Taktok to valilo skoro celé hajcové kusanec járu.

No, jednóc, dyž sme vařili voděrady jak dycky, futrama dovnitřka dovalili švestky vágnem. Pila gafli naše hadry a zahlásili, ať jim vysolíme na čučku flétny. My borci sme se styděli vyhópnót z vasru aus nahatí, no co teprv kocóři. Jeden kema, keré neměl fedry, vyhópl z vasru aus a hókl si vo svý cajky, v keréch měl skovanó šrajtoflu s notama. Fízli se ponéprv šprajcovali, že mu ty cajky curyk nevysolijó, ale potym na to kévli, aby byl kema štond jim vytasit noty. My vostatní borci sme se z vasru taky vypakovali a sfachčili sme to rychtyk jak von. No enže tem našim havajám se z vasru nescelo, házely můru a hlásily, že je to pasová gómka.

Hodili sme teda fízlům somr vo ňáký dečmeny, do keréch by se mohly debrecínky voháknót, ale ti nám na to kévli až potym, dyž vod nás čapli každé pětikilo do kešeně.

Potym nám hémoni uvařili tirádu vo tym, že je pasovka na cédák doklapat v noci, a že máme štígro, že nás nevodlifrujó gróňat do kameňa a buchli nám befel azimut domašov.

Těžké voltr byl, že štykl štreky vod cédáku vegetila jedna oltová rašpla, kerá šecko šmírovala z fenstru.

Vo tym žádná, že sme hodili filckám slibotechnu, že na cédák v noci už nikdá nenaklapem. Jasné vál, že hnedkajc další pátek sme tam štalili znova. Jak nás ta oltová megera zblikla, hnedkajc na nás z fenstru bóřila, ať valíme pali, ináč hodí voláre švestkám, a tak sme rači zbalili glajze a valil sme do dža. Byli sme hafo nakrklí a gómali sme, jak to s tó megeró sfachčit, aby sme se mohli cédat a vařit ty šmajchlválky dál v klídesu.

Další tédeň s nama na slopačku valil jeden pasr, keré se s ničim nedrbal a dyž sme mu špléchli ten voltr, keré na nás ta babizna fachčí, hnedkajc vygómal těžkó podělávku. No, nescel nám špéchnót co vygómal a my sme vařili těšany, jakó sfachčí čurinu. Bylo to betálný, páč doklapal ausgerechnet za ňó a mázl jí dotazník, esik nesce hodit voděrady s nama. Přitem ju čapl do pazór, dovalil s ňó k bazénu a na tři s ňó šlahl do vasru.

Oldmutra se vyškrabala po žebřu z vasrovice aus a hulákala, jak to šecko nabonzuje filckám. Vod tý čuriny sme se šici do holpeca krótili na hródě. V pohodičce sme se vycédali, hodili šmajchl a na bábrdlu sme hodili kakáč.

Dyž už sme byli narychtovaní na domašov, doštatlili benga. Čurina nás v tu chvilu švuňkem přešla a celá sajtna sme klapali na fízlárnu. Náš kema, keré to s tó štengrbábó vygómal, to gerojsky vzal šecko na sebe a čapl za to noc v kameňu. Morgen mu buchli vopušták, ale za pár tédnů sme čapli befel, že máme dovalit k mlénu. Kvůlivá temu kamošovi, keré tu čurinu vzal na sebe.

Ten měl kliku jak vod polepšovny, páč jeho švica hoknila na fízlárně jako helfrkoc fýry všeckéch štatlařskéch švestek. A tak ten kema čapl vod sódce enem bububu a šecko bylo v cajku.

V paluši sme mu potym sfachčili řácké haldamáš, páč je to supr borec a geroj a šecko bylo zaséc v goldně.